sléz přehlížený
Malva neglecta Wallr. – sléz přehlížený
Dvouletá až vytrvalá bylina s kůlovitým, přes 50 cm dlouhým, chudě větveným kořenem. Lodyha je při bázi větvená, obvykle 10–50 cm dlouhá, většinou roztroušeně chlupatá, s chlupy jednoduchými, vidličnatými a hvězdovitými v různé kombinaci. Listy jsou dlouze řapíkaté s čepelí okrouhlou až okrouhle ledvinitou, na bázi srdčitou, 7laločnou, s laloky polokruhovitými, nepravidelně zubatými nebo vroubkovanými. Čepel je na svrchní straně olysalá až roztroušeně chlupatá, na spodní straně většinou hustě chlupatá s často vtroušenými žláznatými chlupy, především při bázi čepele. Řapík je zpravidla 6–12 cm dlouhý, roztroušeně až hustě chlupatý. Palisty jsou podlouhle trojuhelníkovité, opadavé. Květy vyrůstají po 2–4, květní stopky jsou mnohem kratší než než podpůrné listy. Kalich je srostlý do poloviny, s široce trojúhelníkovitými cípy, většinou hvězdovitě chlupatý. Korunní lístky jsou obvejčité, k bázi klínovitě zúžené v nehýtek, hlouběji tupě vykrojené, 8–16 mm dlouhé, na okraji nehýtku brvité, růžové až nachové, nafialovělé, řidčeji bělavé, tmavěji zbarvené na žilkách a na vrcholu. Tyčinková trubka je pokryta jednoduchými a vidličnatými chlupy. Plody jsou složeny z 13–15 plůdků, které jsou hladké, v místě dotyku zaoblené, krátce hustě plstnaté.
Možné záměny: Nejpodobnějším druhem je dnes již dosti vzácný sléz nizounký (Malva pusilla), který se odlišuje především menšími květy s korunními cípy tak dlouhými jako cípy kališní, lysou tyčinkovou trubkou, menšími plody, které jsou za zralosti síťovitě vrásčité a téměř lysé. Udává se v literatuře také znak, že kališní cípy jsou po okraji ± zvlněné.
Roste na ruderálních místech měst a vesnic, na pustých místech v okolí lidských sídel, na dvorcích, u cest, zdí a plotů. Dává přednost organominerálním půdám obohacovaných dusíkatými látkami zvláště v okolí kravínů, hnojišť a dobytčích ohrad. Nesnáší přílišné zastínění. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem dvou asociací svazu Atriplicion, konkrétně ruderální vegetace s merlíkem městským as. Chenopodietum urbici a s lebedou růžovou as. Atriplicetum roseae. Zejména je však významnou složkou ruderální vegetace poléhavých terofytů na živinami bohatých půdách svazu Malvion neglectae, kde je diagnostickým druhem několika vegetačních jednotek. Konkrétně pak v asociacích Hyosciamo nigri-Malvetum neglectae (nízká ruderální vegetace se slézem přehlíženým), Polygono arenastri-Chenopodietum muralis (ruderální vegetace s merlíkem zedním), Malvo neglectae-Chenopodietum vulvariae (ruderální vegetace s merlíkem smrdutým) a Matricario discoideae-Anthemidetum cotulae (ruderální vegetace se rmenem smrdutým).
Na našem území patří k poměrně hojně a plošně rozšířeným druhům, i když konkrétních údajů není příliš mnoho. Druh je opravdu floristy přehlížený, vyskytující se na pro řadu botaniků nepříliš atraktivních místech. Je pravděpodobné, že se dá najít téměř v každé obci od nížin do podhůří, do oreofytika zasahuje jen zcela ojediněle v nejnižších polohách.
Na Prostějovsku roztroušeně až hojně se vyskytující druh, ale opět konkrétních botanických zdokumentovaných nálezů je poskrovnu. Vyskytuje se poměrně hojně také přímo v Prostějově na pustých a ruderalizovaných místech nebo na okrajích chodníků a městských trávníků.
Fotografováno: 29.9. 2012, Hanácká pahorkatina – Dobromilice (pěkně vyvinuté výše jmenované společenstvo s merlíkem smrdutým)
