Jdi na obsah Jdi na menu
 


bařička bahenní

1. 3. 2013

Triglochin palustris L. - bařička bahenní

Rod Triglochin L. - bařička patřící do samostatné čeledi Juncaginaceae – bařičkovité, zahrnuje asi 15 druhů rostoucích po celém světě. Na našem území se vyskytují pouze dva (bařička bahenní a bařička přímořská) lišící se několika znaky na květech a vegetativních orgánech, a bezpečně se dají odlišit pouze v době plodu. Nicméně pro zjednodušení, bařička přímořská je halofyt rostoucí u nás jen velmi vzácně na jižní Moravě.

       -triglochin_palustris-cela.jpg -triglochin_palustris-cela1.jpg

Bařička bahenní je vytrvalá trsnatá bylina s přímou, většinou do 30 cm vysokou lodyhou, která je oblá, lysá, na bázi ztlustlá a cibulnatě obalená bělavými pochvami listů nejmladší listové růžice. Listy jsou úzce čárkovité, až 20 cm dlouhé, na příčném řezu polooblé. Květenství je 10–60květý hrozen, kvete od června do září. Plody jsou úzce kyjovité, rovné, přitisklé k vřeteni hroznu.

       -triglochin_palustris.jpg -triglochin_palustris1.jpg

Je druhem vlhkých, ostřicovo-mechových rašelinných a slatinných krátkostébelných luk, rašelinišť, pramenišť, okrajů lučních stružek, vzácně i slanisek na minerálních i organogenních, kyselých i vápníkem bohatých půdách na místech s nepříliš zapojenou vegetací. Roste zejména ve společenstvech svazů Caricion davallianae, Caricion lasiocarpae, Caricion demissae a Shagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis.

Těžiště rozšíření druhu leží v mezofytiku, roste od planárního do nižších poloh submontánního stupně roztroušeně na většině území. V poslední době druh značně ustoupil a stal se na většině území ČR vzácným a lokálním. V Červeném seznamu je hodnocený jako silně ohrožený druh (C2 t), zákonem chráněný není.

       -triglochin_palustris-vyrez.jpg -triglochin_palustris-vyrez1.jpg -triglochin_palustris-plod1.jpg

Na Prostějovsku dnes jedna z nejvzácnějších rostlin, i když historicky je známo více lokalit především v níže položených oblastech. Rostla u Vrahovic, Vrbátek, Štětovic, Bedihoště, Kobeřic, Plumlova a Malého Hradiska. Ve všech případech se jedná o více než 100 let staré údaje a biotopy bařičky byly na těchto místech nenávratně zničeny. Po roce 1960 je udávána doc. Řehořkem z údolí Pohorského potoka, kde je dnes na místě pravděpodobného výskytu místo kosené rašelinné louky olšina.

Kolem roku 1995 byla objevena Petrem Albrechtem malá populace bařičky u Horního Štěpánova v břehových porostech Úsobrnky, kde bylo celkem pravidelně pozorováno mezi 5–30 kvetoucími rostlinami. Naposledy zde byly zjištěny 4 kvetoucí rostliny v roce 2007, a od té doby zde nebyla pozorována žádná kvetoucí rostlina. Vzhledem k velmi nesnadnému určení sterilních rostlin je nutno považovat ji prozatím za nezvěstnou. Na lokalitě došlo k narušení břehových partií těžkou technikou, ale v současné době je biotop opět celkem dobře vyvinutý, a je tak možné, že se bařičku v následujících letech podaří znovu potvrdit.

Fotografováno: 17.6. 2005, Drahanská vrchovina – Horní Štěpánov; 16.7. 2008, Českomoravská vrchovina – Žďársko, Horní Bory a 19.7. 2012 – Jihlavsko, PR Na Oklice