bažanka roční
Mercurialis annua L. – bažanka roční
Jednoletá, dvoudomá nebo i vzácně jednodomá, obvykle 10–40 cm vysoká, téměř lysá, světle zelená bylina. Lodyha je přímá nebo vystoupavá, tupě hranatá, šťavnatá, na uzlinách ztlustlá, od báze bohatě křížmostojně větvená. Větve samčích rostlin směřují šikmo vzhůru, u samičích jsou někdy rovnovážně odstálé až dolů skloněné. Listy jsou úzce až široce kopinaté nebo podlouhlé, tupě zubaté, na bázi stažené nebo zaokrouhlené, na okraji často krátce brvité, při bázi čepele se dvěma žlázkami. Řapíky jsou 5–20 mm dlouhé, palisty kopinaté, dlouhé asi 2 mm. Samčí květenství jsou klasovitá, prodloužená, delší než podpůrný list, složená z oddálených nebo sblížených klubíček květů. Samčí květy jsou drobné, přisedlé, žlutozelené, vonné. Samičí květy jsou jednotlivé nebo po 2–3 v úžlabí listů, přisedlé nebo krátce stopkaté. Kvete od května do října, plodem je tobolka s bradavčitým povrchem se štětinovitými chlupy. Semena jsou vejcovitá, měkká, světle hnědá.
Možné záměny, poznámka: Určování našich bažanek není vůbec problematické. Bažanka roční se od našich ostatních dvou druhů odlišuje větvenou lodyhou, jednoletostí a absencí plazivého oddenku.
Při sušení se rostliny zbarvují lehce do modra. Také u tohoto druhu bylo pozorováno odmršťování samčích květů v době květu. Kdysi byla pěstována jako léčivka, v teplých oblastech může místy vystupovat jako obtížný plevel.
Roste na polích v zahradách, na vinicích, rumištích a kompostech na humózních i písčitých, kyprých a dobře provzdušněných půdách, prakticky jen na synantropních stanovištích v teplých oblastech. Po stránce fytocenologické je diagnostickým druhem bazifilní teplomilné vegetace okopanin s laskavci asociace Mercurialietum annuae v rámci svazu Veronico-Euphorbion (bazifilní plevelová vegetace v kulturách okopanin), dále je diagnostickým druhem vzácně se vyskytující ruderální vegetace s merlíkem městským as. Chenopodietum urbici v rámci sv. Atriplicion (ruderální vegetace vzpřímených jednoletých bylin) a v nízké ruderální vegetace se slézem přehlíženým as. Hyoscyamo nigri-Malvetum neglectae v rámci sv. Malvion neglectae (ruderální vegetace poléhavých terofytů na živinami bohatých půdách).
Druh rostoucí především v termofytiku, a to roztroušeně, místy i hojněji (např. dolní Polabí, okolí Prahy, jižní Morava). Podstatně vzácnější je v nižších a teplejších polohách mezofytika, do vyšších poloh bývá zpravidla jen přechodně zavlékána. V oreofytiku pravděpodobně neroste.
Na Prostějovsku je její výskyt omezen pouze na teplé oblasti Hané. Údajů v dostupných databázích je však velmi málo, i když to v této oblasti je roztroušená, lokálně i hojnější kytka. Nejčastěji byla prozatím pozorována v Prostějově a v prostoru mezi Prostějovem a Kralicemi na Hané.
Fotografováno: 30. 9. 2013 – Hanácká pahorkatina, Prostějov
