Jdi na obsah Jdi na menu
 


bezosetka štětinovitá

22. 10. 2015

Isolepis setacea (L.) R. Br. – bezosetka štětinovitá

-isolepis_setacea-trs.jpg

Jednoletá, drobná, hustě trsnatá, velice nenápadná bylina z čeledi Cyperaceae – šáchorovité. Lodyha je přímá, niťovitá, oblá, na bázi s červenými listovými pochvami, vysoká 2–15 cm. Dolní jsou bezčepelné, horní pak s krátkými štětinovitými čepelemi. Listen je o něco delší než vejcovité, 2–4 mm dlouhé, 10–40 květé klásky a je přímý, takže klásky působí postranním dojmem. Plevy jsou vejčité, tupé, krátce zašpičatělé, červenohnědé se zeleným středovým pruhem. Okvětí chybí nebo je tvořeno několika krátkými štětinkami. Plodem jsou drobné hnědé nažky.

Možné záměny: V našich podmínkách prakticky nezaměnitelný druh typický drobnými, zdánlivě postranními klásky, s květenstvím v horní polovině lodyhy a dvěmi tyčinkami. Díky svému vzrůstu dosti nenápadný druh, který bývá často přehlížen.

-isolepis_setacea.jpg -isolepis_setacea1.jpg

Roste na vlhkých obnažených půdách, v příkopech, ve vlhkých polních depresích a vlhkých lesních cestách, často také na obnažených rybničních dnech. Vyžaduje těžší, nevápnité, spíše písčitější půdy. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem vegetace nízkých jednoletých travin asociace Junco tenageiae-Radioletum linoidis v rámci svazu Radiolion linoidis (vegetace drobných jednoletých rostlin na vlhkých píscích).

-isolepis_setacea-detail.jpg -isolepis_setacea-detail1.jpg -isolepis_setacea-detail2.jpg

Druh s poměrně širokým areálem rozšíření se na našem území vyskytuje především v oceaničtěji laděných oblastech. Roztroušeně se dá nalézt v západní polovině republiky, ve východní je naopak velmi vzácný, častější jen v širším okolí Moravskoslezských Beskyd. Častěji se objevuje také v rybničních oblastech na obnažených dnech. V Červeném seznamu patří mezi ohrožené druhy, zákonem chráněna není (C3).

Na střední Moravě nesmírně vzácný druh, který dnes v rámci Prostějovska nemá žádnou recentní lokalitu. I historicky byl v regionu tento druh velmi vzácný, Spitzner (1887) ho uvádí “zřídka u Plumlovského rybníka”. V poslední době byla jedna rostlina zaznamenaná ve Vojenském újezdu Březina. Výskyty jsou opravdu ojedinělé a zřejmě jen přechodného charakteru.

Fotografováno: 11.6. 2006, Českomoravská vrchovina – Borová u Poličky; 8.7. 2009, Hornosázavská pahorkatina – Druhanov a 20.7. 2012, Českomoravská vrchovina - Křižanov

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář