Jdi na obsah Jdi na menu
 


bublinatka jižní

4. 2. 2015

Utricularia australis R. Br. - bublinatka jižní

Rod Utricularia L. - bublinatka zahrnuje velmi specializované vodní, bezkořenné, masožravé byliny, které jsou dokonale přizpůsobeny životu ve vodním prostředí. Celkově je známo kolem 220 druhů rozšířených především v tropických a subtropických oblastech, v Evropě je známo jen 6–7 druhů. Přezimují v podobě zimních pupenů, tzv. turionů.

-utricularia_australis-porost.jpg

Vytrvalá, ponořená, volně plovoucí bylina vytvářející na mělčinách pod květenstvím 2–3 větvené, tuhé, bradavčité, hroznovitě uspořádané rhizoidy (útvar s podobnou funkcí jako kořen). Prýty jsou zelené, 20–150 cm dlouhé, jednotného vzhledu. Listy jsou řapíkaté, dvouřadě uspořádané, v obrysu 2–4laločné, až k bázi vějířovitě peřenosečné. Listové úkrojky jsou vláskovité, po stranách a na vrcholu s jemnými, dopředu směřujícími ostnitými štětinkami vyrůstající z nápadných papil (zoubků). Lapací měchýřky na listu jsou většinou v počtu 8–75, jsou elipsoidní, 2–3 mm dlouhé a 0,6–1,8 mm široké. Květenství je hroznovité, vynořené nad hladinu, i se stopkou 6–60 cm dlouhé, žlutozelené až bledě červené, esovitě prohnuté. Koruna je světle citrónově žlutá, kvete od dubna do září. Plodem jsou tobolky, které ale u našich rostlin nebyly pozorovány. Turiony jsou téměř kulovité až oble srdcovité.

-utricularia_australis.jpg -utricularia_australis1.jpg

Poznámka k určování: Všechny naše bublinatky se velmi obtížně určují bez květů. Sterilní rostliny lze určovat nejlépe podle tvaru a postavení 4ramenných trávicích žlázek na vnitřních stěnách lapacích měchýřků (pod binokulárem) a je nutná určitá zkušenost. Tento druh je nejčastěji zaměňován, především ve sterilním stavu, s bublinatkou obecnou (Utricularia vulgaris).

-utricularia_australis-kvet.jpg -utricularia_australis-kvet1.jpg

Roste ve všech typech mělkých stojatých či mírně tekoucích vod, zejména v rybnících, zatopených lomech, pískovnách, kanálech, tůních, méně často také v přirozených vodách (slepá říční rameny, lesní tůně, rašeliniště). Často roste v místech s větším množstvím rozkládající se organické hmoty s bohatým zooplanktonem. Fytocenologicky je diagnostickým druhem vegetace mělkých vod asociace Utricularietum australis v rámci svazu Utricularion vulgaris (vegetace bublinatek v mezotrofních a eutrofních vodách). Dále ponořené vegetace mělkých vod as. Lemno minoris-Riccietum fluitantis (v rámci sv. Lemnion minoris), ve vegetaci oligomezotrofních vod se stulíkem malým as. Numpharetum pumilae (v rámci sv. Nymphaeion albae), ve vegetaci mělkých vod s rdestem ostrolistým as. Potametum acutifolii (v rámci sv. Potamion) a také ve vegetaci tůní se zevarem nejmenším as. Sparganio minimi-Utricularietum intermediae (v rámci sv. Sphagno-Utricularion).

-utricularia_australis-detail.jpg -utricularia_australis-detail1.jpg

-utricularia_australis-detail2.jpg

Bublinatka jižní je roztroušeně rozšířena na většině území od nížin do podhorského, vzácně i horského stupně. Více lokalit je v Čechách, méně na Moravě a ve Slezsku. Ve sterilním stavu může snadno unikat pozornosti. V Červeném seznamu je hodnocena jako druh vyžadující pozornost (C4a).

Na Prostějovsku velmi vzácný druh, zejména z důvodu nedostatku vhodných biotopů, který je znám jen ze dvou lokalit. Tou první je tůň vybudovaná v rámci revitalizací u Bedihoště. Druhou je tůň ve Vojenském újezdu Březina, kde i pravidelně kvete.

Fotografováno: 27.6. 2011, Českomoravská vrchovina – Radostovice u Světlé nad Sázavou

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář