chmerek vytrvalý
Scleranthus perennis L. – chmerek vytrvalý
Rod Scleranthus L. – chmerek patří do čeledi hvozdíkovitých – Caryophyllaceae a zahrnuje až 20 taxonů rozšířených převážně v Evropě a Přední Asii. Na našem území se recentně vyskytují 3 druhy, jeden je hodnocen jako vyhynulý (Scleranthus verticillatus).
Chmerek vytrvalý, jak už sám název napovídá, je bylina vytrvalá dorůstající výšky 3–20 cm. Je obvykle sivozelená, lysá nebo krátce pýřitá. Lodyha je přímá, vystoupavá nebo poléhavá, přezimující. Listy jsou 5–10 mm dlouhé, štětinovité, špičaté, na krátce pochvovité bázi obvykle brvité, jinak lysé (řidčejí celé brvité), úžlabí často se svazečky listů. Květy jsou v koncových, obvykle hustých, klubkovitě shloučených vidlanech. Kališní cípy jsou úzce eliptické, tupé, s 0,4–0,5 mm širokým blanitým, mléčně bílým, na vrcholu kápovitě zakončeným lemem. Tyčinek je 10, vesměs fertilních, téměř zdéli kališních cípů. Kvete od května do září, plodem je nažka.
Možné záměny: Poměrně snadno odlišitelný druh od našich dalších dvou chmerků, které jsou jednoleté nebo ozimé, kališní cípy mají úzce trojúhelníkovité, tupé, s velmi uzounkým, někdy sotva znatelným blanitým bělavým lemem a fertilních tyčinek bývá zpravidla 2–5.
Roste na suchých, výslunných, štěrkovitých, kamenitých a skalnatých stráních, v kamenitých úvozech a mezích, na kamenných terasách, na suchých pastvinách a lomech.
Vyžaduje mělké kamenité, štěrkovité a písčité, oligotrofní půdy. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem panonských kostřavových trávníků písčin asociace Erysimo diffusi-Agrostietum capillaris v rámci svazu Armerion elongatae (kostřavové trávníky písčin). V rámci svazu Hyperico perforati-Sclerantion perennis (podhorská acidofilní vegetace mělkých půd) je diagnostickým druhem ve vegetaci skalních výchozů s chmerkem vytrvalým as. Polytricho piliferi-Scleranthetum perennis a v podhorských acidofilních trávnících mělkých půd as. Jasiono montanae-Festucetum ovinae. Dále je diagnostickým druhem v teplomilné acidofilní vegetaci efemérních rozrazilů as. Festuco-Veronicetum dillenii v rámci svazu Arabidopsion thalianae (teplomilná acidofilní vegetace jarních efemér), ve vegetaci panonských písečných stepí as. Diantho serotini-Festucetum vaginatae v rámci sv. Festucion vaginatae a v neposlední řadě také ve vegetaci silikátových pahorků se smilem písečným as. Helichryso arenariae-Festucetum pallentis v rámci sv. Alysso-Festucion pallentis (hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou).
Druh je na našem území rozšířen roztroušeně až hojně od nížin do podhůří. V územích s nedostatkem ekologicky vhodných stanovišť je pochopitelně daleko vzácnější. Zajímavý je vzácný výskyt na východní, jihovýchodní a jižní Moravě, kde v rozsáhlejších územích může i chybět.
Na Prostějovsku častý druh Drahanského podhůří, kde je typickou součástí acidofilních suchých trávníků s vystupujícím skalním podložím. Prakticky chybí na Hané, kde chybí vhodná stanoviště (mimo kontaktů s Drahanským podhůřím) a nevystupuje také do vyšších poloh Drahanské vrchoviny. Výskyt v prostoru Kladecka není dostatečně prozkoumaný, ale vzácný výskyt je zde pravděpodobný.
Fotografováno: 14.6. 2013, Hanácká pahorkatina – Plumlov, PP Čubernice
