Jdi na obsah Jdi na menu
 


čilimník bílý

10. 11. 2017

Chamaecytisus albus (Hacq.) Rothm. – čilimník bílý

Obvykle 20–60 cm vysoký keř se zdřevnatělými, vystoupavými větvemi. Letorosty jsou vzpřímené, hojně větvené, tenké, hustě krátce přitiskle chlupaté, s některými chlupy přímo odstálými. Listy jsou trojčetné, řapíky hustě přitiskle i odstále chlupaté. Čepel lístků je podlouhlá, eliptická nebo podlouhle obvejčitá, zpravidla 13–25 mm dlouhá a 4–6 mm široká, zašpičatělá, na bázi klínovitá, na obou stranách dlouze přitiskle chlupatá nebo na líci olysalá, světle zelená. Strbouly jsou na koncích větví bohaté, až 12květé, na vedlejších chudší, někdy pouze se dvěma květy. Pod květenstvím je zpravidla nahloučeno několik listů. Květní stopky jsou asi 5 mm dlouhé, hustě přitiskle až přímo odstále chlupaté, s čárkovitým listenem a 2 šídlovitými listenci. Květy jsou 18–20 mm dlouhé s kalichem hustě přitiskle až přímo odstále chlupatým. Korunní lístky jsou bílé nebo bledě žluté, pavéza vzpřímená, po stranách ohrnutá, na vrcholu vykrojená, se slabě vyvinutou tmavší skvrnou nebo bez ní. Na svrchní straně je hedvábnitě přitiskle chlupatá. křídla jsou podlouhlá, kratší než pavéza, lysá. Kvete v červnu a červenci, plodem je podlouhlý, hustě přitiskle chlupatý lusk.

-chamaecytisus_albus-cely.jpg -chamaecytisus_albus-cely1.jpg

Možné záměny, variabilita: Druh je na našem území v době květu nezaměnitelný. Proměnlivost se projevuje především v šířce listů a barvě květů. Častěji se vyskytují typy s úzkými listy, v některých populacích pak jedinci s bledě žlutými květy. Tyto odchylky však nemají vyšší taxonomickou hodnotu.

-chamaecytisus_albus.jpg -chamaecytisus_albus1.jpg

Roste na výslunných travnatých a křovinatých stráních a v lesních lemech především na svažitém terénu na hlubokých, živinami bohatých, hlinitých až jílovitých půdách, často na spraších. Pro žádnou vegetační jednotku není diagnostickým druhem.

-chamaecytisus_albus-detail.jpg -chamaecytisus_albus-detail1.jpg

Centrum rozšíření tohoto druhu je na Balkánském poloostrově. Jižní hranice rozšíření prochází Albánií, severním Řeckem a Tureckem, na západ zasahuje do severní Bosny a Hercegoviny, Srbska a Vojvodiny, jihovýchodního cípu Maďarska a severozápadního Rumunska. Na východ zasahuje po řeku Dněpr s malým přesahem do Polska. Na našem území roste pouze na jižní Moravě a tato arela je jednou z nejseverozápadněji vysunutých v rámci celého areálu. Nejvíce lokalit je nahloučeno v prostoru Hustopečí, Velkých Pavlovic a Boleradic. Nejvysunutější je lokalita až téměř u Brna u Rebešovic (PP Velké Družďavy). Ojedinělé další lokality na jižní Moravě jsou vesměs staršího data a pravděpodobně zaniklé. Druh však dokáže přežívat dlouhou dobu i na neobhospodařovaných lokalitách. Pokud není lokalita přímo zničena nebo není zarostlá dřevinami, je určitá naděje na jeho znovuobjevení na starších, nověji neověřených lokalitách. Vzácný, zákonem chráněný, kriticky ohrožený, podle Červeného seznamu silně ohrožený druh naší květeny (§1, C2r).

-chamaecytisus_albus-list.jpg -chamaecytisus_albus-list1.jpg

Fotografováno: 10.6. 2007, Hustopečská pahorkatina – Rebešovice, PP Velké Družďavy; 10.7. 2014, severní Maďarsko – Bódvaszilas a 8.6. 2015, Hustopečská pahorkatina – Hustopečsko, mezi obcemi Starovice a Uherčice

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář