čistec přímý
Stachys recta L. subsp. recta – čistec přímý pravý
Vytrvalá bylina s větveným oddenkem. Lodyha je přímá nebo krátce vystoupavá, obvykle 30–70 cm vysoká, jednoduchá nebo větvená s větvemi přímými, hustě chlupatá až lysá. Listy jsou vroubkovaně pilovité až téměř celokrajné, řídce chlupaté krátkými, dopředu směřujícími tužšími chlupy až lysé. Dolní listy jsou řapíkaté s obkopinatou, eliptickou až obvejčitou, na bázi s dlouze klínovitou čepelí. Střední a horní listy jsou přisedlé, úzce podlouhle eliptické až kopinaté, k bázi se postupně zužující. Lichopřesleny jsou 6–14květé, dolní navzájem oddálené. Listeny jsou úzce kopinaté, dolní delší, ostatní zdéli nebo kratší než květy. Listence jsou nenápadné, štětinovité. Květy jsou kratičce stopkaté, se stopkou dlouhou nanejvýš 1 mm. Kalich je trubkovitě zvonkovitý, pravidelný, 5–9 mm dlouhý, asi do ⅓ členěný, roztroušeně chlupatý, zřídka až téměř lysý, s přisedlými žlázkami a vzácně také s vtroušenými žláznatými chlupy. Kališní cípy jsou stejného tvaru i velikosti, trojúhelníkovité, zakončené tuhou lysou osinkou. Koruna je 14–18 mm dlouhá, světle žlutá nachově s červenou kresbou. Horní pysk je vyklenutý, vpředu s plochým lemem, dolní pysk je trojlaločný, střední lalok je výrazně delší, vpředu vykrojený. Kvete od května do září, plodem je tvrdka.
Možné záměny, variabilita: Pouze dva naše čistce kvetou žlutě. Tím druhým je čistec roční (Stachys annua), který se snadno odliší následujícími znaky: jednoletý druh, chlupy na lodyze nazpět přitisklé, lichopřesleny 2–6květé, koruna žlutobílá, horní pysk plochý a nahoru vyklenutý, zakončení kališních cípů krátce chlupatou osinkou. Druh je velmi variabilní a bylo popsáno několik poddruhů, které se ale na našem území nevyskytují. U našich rostlin je variabilní především šířka listu a hustota odění. Taxonomické hodnoty těchto odchylek nepřevyšují jistě hodnotu formy nebo variety.
Roste na kamenitých stráních, na skalních stepích a výslunných skalách, ve světlých teplomilných doubravách a v jejich lemech, v lesostepích a reliktních borech. Vyžaduje sušší až vysychavé, neutrální až zásadité půdy.
Z pohledu vegetačního se uplatňuje v řadě typů bylinné i lesní teplomilné vegetace. Diagnostickým druhem je pro hercynskou skalní vegetaci s kostřavou sivou svazu Alysso-Festucion pallentis, konkerétně pro kostřavovou vegetaci minerálně bohatých skal asociace Seselio ossei-Festucetum pallentis a skalní vegetaci s česnekem šerým as. Sedo albi-Allietum montani. Dále je diagnostickým druhem vegetace západopanonské skalní stepi na vápenci as. Poo badensis-Festucetum pallentis v rámci sv. Bromo pannonici-Festucion pallentis (panonská skalní vegetace s kostřavou sivou), suchých hercynských pěchavových trávníků as. Carici humilis-Seslerietum caeruleae a suchých perialpidských pěchavových trávníků as. Minuartio setaceae-Seslerietum caeruleae v rámci sv. Diantho lumnitzeri-Seslerion. Diagnostickým druhem je také pro vegetaci středočeských a severočeských skalních stepí s kostřavou walliskou as. Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae v rámci sv. Festucion valesiacae (úzkolisté suché trávníky) a v neposlední řadě pro vegetaci lemů s třemdavou bílou as. Geranio sanguinei-Dictamnetum albae v rámci sv. Geranion sanguinei (suché bylinné lemy). V rámci lesní a křovinné vegetace je diagnostickým druhem stepních křovin s třešní křovitou as. Prunetum fruticosae v rámci sv. Prunion fruticosae (nízké stepní křoviny a vegetace bazifilních dubových řídkolesů as. Lithospermo purpurocaerulei-Quercetum pubescentis v rámci sv. Quercion pubescenti-petraeae (submediteránní bazifilní teplomilné doubravy).
Roztroušený, místy až častý druh teplých pahorkatin termofytika a přilehlých oblastí mezofytika. Častý je např. v Českém středohoří, Českém krasu a v dolním Povltaví, na Moravě zejména v jihomoravských pahorkatinách, na Pavlovských kopcích a v dalších pahoraktinách lemujících široké úvaly řek. Průlomovými údolími proniká poměrně hluboko do mezofytika především v Praebohemiku. Vzácný je v Pojizeří a východním Polabí. Chybí v chladnějších a výše položených oblastech ČR. Ojedinělé lokality v tomto prostoru jsou vázány na ostrůvky bazických substrátů, nejčastěji vápence. Patří k vzácnějším druhům, které vyžadují další pozornost (C4a).
Na Prostějovsku je druh svým výskytem omezen na Hanáckou pahorkatinu a teplé podhůří Drahanské vrchoviny na vápencovém nebo sprašovém podloží, kde je vzácně roztroušen. Hojnější výskyty jsou známy např. z okolí Kosíře, Ondratic a Určic. Do vyšších poloh Drahanské vrchoviny nezasahuje.
Fotografováno: 6. 6. 2013, Hanácká pahorkatina – Ondratice
