Jdi na obsah Jdi na menu
 


hadinec červený

21. 12. 2021

Echium maculatum L. – hadinec červený
[syn. Echium russicum J. F. Gmelin]

Dvouletá bylina s přímou, jednoduchou lodyhou dorůstající výšky nejčastěji 30–60 cm, ale výjimkou nejsou asi rostliny vysoké 1 m. Lodyha je po celé délce krátce štětinovitě srstnatá s chlupy nepřisedlými na bradavkách. Listy přízemní růžice jsou úzce eliptické až kopinaté, na bázi v řapík zřetelně zúžené, 5–8 cm dlouhé a 0,5–1,2 cm široké. Lodyžní listy jsou přisedlé, mnohem menší, čárkovitě kopinaté, všechny listy po obou stranách měkce přitiskle chlupaté, celokrajné. Květenství je jehlanovité, 10–25 cm dlouhé, složené z hustých vijanů v úžlabí listenů. Květy jsou přisedlé, přímé. Kališní cípy jsou 4–5 mm dlouhé, čárkovitě kopinaté, přítupé, na povrchu s tuhými štětinovitými chlupy. Koruna je 10–12 mm dlouhá, vně pýřitá, zpravidla 2x delší než kalich, zbarvená krvavě červeně, vzácně i bíle. Tyčinky jsou všechny zřetelně vyniklé z korunní trubky a blizna je hlavatá. Kvete od konce května do července, plodem je na povrchu bradavčitá tvrdka.

-echium_maculatum-cely.jpg -echium_maculatum-cely1.jpg

Možné záměny: Náš druhý, běžný hadinec obecný (Echium vulgare) má lodyhu i listy se štětinovitými chlupy, které jsou přisedlé na bradavkách, modré květy, korunní trubku jen o mále delší než kalich a dvouklanou bliznu.

Druh výslunných pahorků a křovinatých strání, stepních svahů, lemů a světlin teplomilných lesů. Vyžaduje hlinité, minerálně silné, často vápnité a skeletovité půdy. Z pohledu fytocenologického není pro žádnou vegetační jednostku diagnostickým druhem. Nejčastěji se vyskytuje ve vegeaci suchých úzkolistých trávníků svazu Festucion valesiaceae.

-echium_maculatum.jpg -echium_maculatum1.jpg

Druh s ponticko-panonským areálem rostoucí ve střední a jihovýchodní Evropě, nejvýchodněji zasahuje do středního Ruska. Na našem území roste jen v prostoru panonského termofytika jižní Moravy, nejseverněji zasahuje k Brnu a Tlumačovu. Centrum výskytu je v Hustopečské pahorkatině, kde je i recentně nejvíce lokalit. Na tu navazuje výskyt v Dyjskosvrateckém úvalu u Milotic. Druhou drobnou arelou je výskyt mezi obcemi Hluk a Blatnička v Bílých Karpatech. Izolovaný výskyt je znám ve Znojemsko-brněnské pahorkatině v NPR Hádecká planinka na severozápadním okraji Brna a poměrně nedávno byla objevena lokalita také na Hané v PP Kurovický lom na Kroměřížsku. Aktuálně se vyskytuje na asi 15 lokalitách. Je zařazen mezi evropsky významné druhy rostlin a jeho populace jsou v pravidelných intervalech monitorovány. Patří ke kriticky ohroženým, zákonem chráněným druhům naší květeny (EN, C1b, §1).

-echium_maculatum-detail.jpg -echium_maculatum-detail1.jpg

-echium_maculatum-listy.jpg -echium_maculatum-lodyha1.jpg

Na Prostějovsku druh neroste a nemáme žádné informace ani o historickém výskytu.

Fotografováno: 24. 5. 2008, Dyjsko-svratecký úval – Milotice, PR Horky, a 26. 5. 2016, Hustopečská pahorkatina – Kurdějov, PP Kamenný vrch u Kurdějova

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář