hulevník vysoký
Sisymbrium altissimum L. – hulevník vysoký
Jednoletá bylina s přímou, na bázi srstnatou, sivě ojíněnou, nejčastěji 30–60 cm vysokou, nad polovinou větvenou lodyhou. Větve jsou přímé až rozkladité. Dolní a střední listy jsou řapíkaté, lyrovitě peřenodílné až peřenosečné, 5–8 cm dlouhé, s koncovým úkrojkem obvejčitým až úzce kopinatým, s vrcholem tupým až zaokrouhleným. Na každé straně má 3–7 postranních, na bázi čepele střídavých, výše vstřícných, vejčitě až úzce kopinatých, laločnatých, drobně zubatých i celokrajných úkrojků. Řapíky jsou 1–3 cm dlouhé, horní listy jsou krátce řapíkaté až přisedlé, peřenosečné s koncovým úkrojkem a na každé straně s 1–3 postranními, zpravidla čárkovitými úkrojky. Hrozen je často větvený, 5–30květý. Kališní lístky jsou odstálé, kopinaté až úzce kopinaté, 5–6 mm dlouhé, vrcholem dovnitř zahnuté, vnější do pětiny až čtvrtiny kápovité. Korunní lístky jsou široce obvejčité až obvejčité, 8–10 mm dlouhé, na vrcholu zaokrouhlené až slabě vykrojené, zprvu citrónově žluté, při odkvětu bělavé s prašníky na vrcholu vínově červenými. Plodní stopky jsou přímé až odstálé, rovné, 5–10 mm dlouhé a 1–1,5 mm široké, stejně široké jako báze šešule. Šešule jsou čtyřhranné, obvykle 6–8 cm dlouhé a 1–1,5 mm široké, buď rovné nebo poněkud obloukovitě dovnitř zahnuté, s částečnými příčnými přehrádkami. Kvete od května do listopadu.
Možné záměny: Poměrně dobře určitelný druh díky nápadně úzkým úkrojkům středních a horních lodyžních listů. Možná nejpodobnější je hulevník východní (Sisymbrium orientale), který má však horní lodyžní listy hrálovité až úzce obkopinaté, celistvé a celá rostlina je šedochlupatá.
Druh kamenitých a písčitých svahů, písčitých břehů řek, vátých písků, pískoven, okrajů komunikací, přístavišť, železničních náspů, kolejišť a rumišť. Vyžaduje písčité až štěrkovité půdy kyselé i alkalické reakce. Z fytocenologického pohledu se uplatňuje ve dvou svazech ruderální vegetace. V ruderální vegetaci vzpřímených jednoletých bylin svazu Atriplicion je diagnostickým druhem asociací Sisymbrietum loselii (ruderální vegetace s hulevníkem Loeselovým), Sisymbrietum altissimi (ruderální vegetace s hulevníkem vysokým), Ivaetum xanthiifoliae (ruderální vegetace s pouvou řepeňolistou) a Kochietum densiflorae (ruderální vegetace s bytelem metlatým). V jednoleté ruderální vegetaci narušovaných štěrkových a písčitých půd svazu Salsolion ruthenicae je diagnostickým druhem asociací Chenopodietum botryos (ruderální vegetace s merlíkem hroznovým), Bromo tectorum-Corispermetum leptopteri (ruderální vegetace se slanobýlem draselným) a Plantagini arenariae-Senecionetum viscosi (ruderální vegetace s jitrocelem písečným).
Druh původní v jihovýchodní Evropě, severní Africe a západní Asii se rozšířil do řady jiných oblastí jako neofyt. Na našem území je považován za zdomácnělý a je rozšířen
především v termofytiku a v teplejším mezofytiku, v chladnějších oblastech jsou výskyty spíše přechodného charakteru.
Na Prostějovsku je jeho aktuální výskyt nedokonale zmapován. Nebude ale zřejmě nijak častý, doposud byl zjištěn pouze v Prostějově podél kolejí mezi hlavním a místním nádražím (naposledy ověřen 2015). Je zajímavé, že ani v historických pramenech (Formánkova nebo Podpěrova Květena) žádné lokality z regionu nenajdeme. Více lokalit je uváděno až z Olomouce.
Fotografováno: 16.6. 2011, Haná – Prostějov, u kolejí mezi hlavním a místním nádražím
