Jdi na obsah Jdi na menu
 


kozinec sladkolistý

16. 11. 2017

Astragalus glycyphyllos L. – kozinec sladkolistý

-astragalus_glycyphyllos-porost.jpg

Vytrvalá bylina se silným, dlouhým kořenem. Lodyhy jsou poléhavé, vystoupavé až popínavé, mohutné, obvykle 60–150 cm dlouhé, větvené, zaobleně hranaté, lysé nebo olysalé. Listy jsou s 5–6 páry lístků, které jsou vejčité, eliptické až okrouhlé, 25–35 mm dlouhé a 8–20 mm široké, na vrcholu zaokrouhlené, tupé, často s nasazenou špičkou, na bázi náhle zúžené nebo zaokrouhlené, na svrchní straně jasně zelené, lysé, na spodní nasivělé, roztroušeně chlupaté až olysalé. Všechny lístky jsou krátce řapíčkaté. Palisty jsou vejčitě kopinaté až kopinaté, dlouze zašpičatělé, 15–20 mm dlouhé, hnědozelené až hnědé, lysé, volné. Stopky květenství jsou 2–7 cm dlouhé, olysalé, kratší než podpůrný list. Hrozny jsou husté, podlouhlé, nejčastěji 7–20květé se štětinovitými listeny. Květy jsou 12–14 mm dlouhé se zvonkovitým, lysým kalichem. Kališní cípy jsou šídlovité, kratší než kališní trubka. Koruna je 12–14 mm dlouhá, bělavě žlutá, nazelenalá, po odkvětu poněkud černající. Pavéza je vejčitá, křídla tupá s tupými oušky, o málo kratší jak pavéza, člunek je o málo kratší jak křídla. Kvete od května do září, plodem je srpovitě prohnutý, 40–45 mm dlouhý, pískově hnědý až šedohnědý lusk.

-astragalus_glycyphyllos.jpg -astragalus_glycyphyllos1.jpg

Možné záměny: Záměny jsou nepravděpodobné, žádný náš jiný druh kozince nemá tak široké lístky a ve spojení s charakteristickou barvou koruny je omyl v určení téměř vyloučený :-).

-astragalus_glycyphyllos-kvet.jpg -astragalus_glycyphyllos-kvet1.jpg

Roste na lesních světlinách a v lesních lemech, v zarostlých sutích, ve starých sadech, na úhorech, náspech a někdy i na nádražích na geologicky rozmanitých podkladech. Vyžaduje středně hluboké až hluboké půdy na teplejších a sušších, slunných až polostinných stanovištích. Vyskytuje se v řadě typů lemové, keřové a lesní vegetace. Diagnostickým druhem je ve vegetaci bazifilních dubových řídkolesů na mělkých půdách středních a severních Čech asociace Lathyro collini-Quercetum pubescentis patřící do svazu Quercion pubescenti-petraeae (submediteránní bazifilní teplomilné doubravy) a také je diagnostickým druhem vegetace subkontinentálních lesostepních doubrav svazu Aceri tatarici-Quercion.

-astragalus_glycyphyllos-detail.jpg -astragalus_glycyphyllos-detail1.jpg

Roste v Evropě (mimo severní a jižní části, v jižní Evropě jen na horách) a v západní a střední Asii na východ po Sibiř. U nás je roztroušený, místy až dosti hojný druh termofytika a mezofytika, v oreofytiku jen vzácně a převážně v nižších polohách.

Také na Prostějovsku patří mezi roztroušeně až hojně se vyskytující druhy, daleko menší frekvence výskytu je v kulturní krajině Hané, kde nemá vhodné biotopy.

Fotografováno: 9.7. 2013, Českomoravská vrchovina – Třebíčsko, Opatov

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář