krušina olšová
Frangula alnus Mill. – krušina olšová
Rod Frangula Mill. – krušina je řazena do čeledi Rhamnaceae – řešetlákovité a spolu s řešetlákem je naším jediným zástupcem této čeledi. Podstatně více byla u nás tato čeleď zastoupena v třetihorách, jak dokazují paleobotanické nálezy. Rod je tvořen 20–50 druhy, které jsou rozšířené zejména v pacifické Americe. U nás roste jediný druh, krušina olšová.
Zpravidla keř, vzácněji i malý stromek dorůstající výšky 1–3 (ojediněle až 6) m. Kořenová soustava je bohatě větvená. Mladé větve jsou červenohnědé, krátce chlupaté, později olysávající, s podlouhlými, žlutavými lenticelami. Pupeny jsou špičaté, s šedohnědými, pýřitými, špičatými šupinami. Postranní větve jsou šikmo až rovnovážně odstálé, olistěné hlavně v koncových partiích. Listy jsou krátce řapíkaté s čepelí široce eliptickou až obvejčitou, špičatou, nejčastěji 4–7 cm dlouhou a 2–4 cm širokou, celokrajnou, s nápadnou žilnatinou. Na svrchní straně je lysá, tmavě zelená, na spodní světlejší a roztroušeně chlupatá jen na žilkách. Řapík je až 2 cm dlouhý, palisty záhy opadávají. Květy vyrůstají v úžlabí listů po 2–10, jsou zřetelně oboupohlavné, 5četné, nálevkovité, 2–5 mm dlouhé. Kalich je zelený, do poloviny srostlý. Koruna je kratší než kalich, kápovitě obklopuje tyčinky, které jsou zelenavě bělavé. Plodem je kulovitá peckovice s 2–3 pecičkami, zprvu zelená, později červená a nakonec fialově černá.
Zajímavost: Usušená borka kmenů a větví je užívána ve farmacii. Využívá se také k výsadbám zvláště na vlhčích půdách a také v sadovnictví.
Roste v křovinách, v lesních pláštích, v různých typech listnatých i jehličnatých lesů, v pobřežních houštinách, luzích ale také v suchých borech. Je nenáročnou dřevinou kyselých, nejčastěji vlhkých půd. Je ale dřevinou značně plastickou a přizpůsobivou a roste jak na vlhkých, chladných stanovištích, tak na místech výslunných a značně suchých.
Po stránce fytocenologické je diagnostickým druhem několika vegetačních jednotek. Diagnostickým druhem je ve vegetaci rašelinných mokřadních olšin asociace Thelypterido palustris-Alnetum glutinosae v rámci svazu Alnion glutinosae (mokřadní olšiny), rašelinných mokřadních vrbin as. Salicetum auritae v rámci sv. Salicion cinereae (mokřadní vrbiny). Dále pak ve vegetaci doubrav západopanonských písčin s ostřicí doubravní as. Carici fritschii-Quercetum roboris v rámci sv. Aceri tatarici-Quercion (subkontinentální lesostepní doubravy), vlhkých acidofilních doubrav as. Holco mollis-Quercetum roboris v rámci sv. Quercion roboris (acidofilní doubravy), bazifilních kontinentálních borů as. Festuco-Pinetum sylvestris v rámci sv. Festuco-Pinion sylvestris a konečně ve vegetaci rašelinných brusnicových borů as. Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris v rámci sv. Vaccinio uliginosi-Pinion sylvestris (rašelinné lesy).
Roztroušený až hojný druh na většině území (včetně Prostějovska) s výjimkou nejvyšších horských poloh. V některých oblastech především na vápnitých podložích bývá vzácnější. Nejméně údajů o výskytu je v prostoru severozápadních Čech, v Moravském podhůří Vysočiny a na Hané.
Fotografováno: 27.6. 2011, Hornosázavská pahorkatina – Závidkovice u Světlé nad Sázavou a 16.6. 2015, Žďárské vrchy – Velká Losenice
