merlík smrdutý
Chenopodium vulvaria L. - merlík smrdutý
Jednoletá, šedo až bílozelená, pomoučená, nepříjemně páchnoucí (trimethylamin) bylina s plazivou až vystoupavou, 5–40 cm vysokou (dlouhou) lodyhou. Dolní větve jsou zpravidla položené až přitisklé k půdnímu povrchu. Listy jsou řapíkaté, střídavé, dolní někdy vstřícné, šedozelené až olivově zelené, na líci lysé až slabě pomoučené, na rubu silně pomoučené, na celé rostlině shruba stejného tvaru. Čepel je nesouměrná, vejčitá, kosníkovitá až kosočtverečná nebo eliptická až kopinatá, 1–4 cm dlouhá a 1–3 cm široká, s tupým až špičatým vrcholem. Květenství tvoří krátký bezlistý lichoklas klubíček, umístěných na konci větví nebo v paždí horních listů. Květy jsou oboupohlavné, nápadně pomoučené. Kvete od května do září, plodem je nažka.
Možné záměny: I přesto, že se merlíky určují obtížně, tak tento druh je natolik charakteristický svým vzhledem a zápachem, že záměna s jiným druhem je nepravděpodobná.
Roste na okrajích cest v intravilánu sídlišť, typicky u pat zdí a plotů vesnických stavení, zejména hospod, čekáren, nádraží, tedy u míst, kde se často močí. Vyžaduje lehké, písčité až hlinité, ulehlé půdy s vysokou koncentrací živin, zejména dusíku na teplých, dostatečně osluněných stanovištích. Je diagnostickým druhem ruderální vegetace asociace Malvo neglectae-Chenopodietum vulvariae v rámci svazu Malvion neglectae (ruderální vegetace poléhavých terofytů na živinami bohatých stanovištích).
Archeofyt rozšířený roztroušeně především v teplých územích na Žatecku, v Českém středohoří, v okolí Prahy a Brna, v Polabí a na jižní a jihovýchodní Moravě. Díky změně využívaní intravilánů druh značně ustoupil a v Červeném seznamu je hodnocen jako silně ohrožený druh (C2 t).
Na Prostějovsku v současné době velmi vzácný druh, historicky je udáván z více lokalit v Prostějově a blízkém okolí (Vrahovice, Čehovice, Krasice) nebo u Zdětína (Spitzner 1887). Trochu “čerstvější” je herbářový doklad z Bedihoště (Kavka 1956). V roce 2012 se ho podařilo objevit v Plumlově a v Dobromilicích. Je docela dobře možné, že v teplé části Prostějovska se najdou ještě nějaké další lokality.
Fotografováno: 5.7. 2012, Hanácká pahorkatina – Plumlov a 29.9. 2012 - Dobromilice
