Jdi na obsah Jdi na menu
 


ostřice drobná

Carex supina Willd. ex Wahlenb. – ostřice drobná

Výběžkaté rostliny s plazivým, dlouhým, tenkým, na konci vystoupavým oddenkem, vněpochevními i vnitropochevními výhony, které tvoří drobné trsíky (svazečky). Zdánlivě tedy vypadá, že je trsnatá. Dolní pochvy jsou tuhé, šupinovité, nachově zbarvené, později rozpadavé v hrubé segmenty. Lodyhy jsou přímé, štíhlé, obvykle 5–20 cm vysoké, tupě trojboké, hladké, mírně drsné jen pod květenstvím. Listy nepřezimují, jsou měkké, ploše žlábkovité, kratší než lodyhy. Květenství je nejčastěji 10–27 mm dlouhé. Terminální klásek je jediný, samčí, přisedlý, podlouhle čárkovitý, 5–12 mm dlouhý. 1–3 postranní klásky jsou samičí, kulovité, přisedlé, chudokvěté. Listeny jsou podobné plevám, na bázi ouškatě objímavé, dolní s krátkou štětinovitou čepelí, bez pochvy. Plevy samičích květů jsou o málo kratší než mošničky, široce vejčité, na vrcholu špičaté, purpurové nebo hnědě purpurové, s úzkým zeleným středním pruhem, na okrajích suchomázdřitě lemované. Mošničky jsou nafouklé, kulovitě obvejcovité, 2,5–3 mm dlouhé, za zralosti lesklé, zelenožluté až žlutohnědé, později hnědé, hladké a lysé. Zobánek je krátký, na vrcholu šikmo uťatý.

-carex_supina-cela.jpg -carex_supina-cela1.jpg

Možné záměny: Nejpodobnějším druhem je dosti vzácná ostřice bílá (Carex alba), která má však dolní samičí klásek stopkatý s pochvou, stálezelené listy, pochvy dolních listů šedé až nahnědlé a výrazně podélně žilkované mošničky. Dosti podobným druhem je u nás se nevyskytující ostřice leskloplodá (Carex liparocarpos), se kterou se setkáme už na Slovensku nebo v Maďarsku a Rakousku. Ta má purpurově hnědé, síťnatě rozpadavé pochvy, více oddálených vícekvětých klásků, přičemž spodní je i dlouze stopkatý. Plevy má rezavohnědé, mošničky široce vejcovité, výrazně žilkované. Při nepozornosti může docházet k záměnám také s ostřicí časnou (Carex praecox), se kterou roste velmi často na stejných lokalitách nebo také s velmi vzácnou ostřicí přítupou (Carex obtusata).

-carex_supina-baze.jpg -carex_supina-baze1.jpg

Druh suchých a teplých stanovišť jako jsou hlinité a písčité stepní stráně, skalnaté a keřnaté svahy, teplé borové a dubové lesy a jejich lemy. Roste jak na kyselých, tak zásaditých půdách, méně často na vápencích. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem vegetace panonských kostřavových trávníků písčin asociace Erysimo diffusi-Agrostietum capillaris v rámci svazu Armerion elongatae (kostřavové trávníky písčin), panonských písečných stepí as. Diantho serotini-Festucetum vaginatae v rámci sv. Festucion vaginatae, vegetace silikátových pahorků se smilem písečným as. Helichryso arenariae-Festucetum pallentis v rámci sv. Alysso-Festucion pallentis (hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou), stepních pastvin s kostřavou walliskou a kavylem vláskovitým as. Festuco valesiacae-Stipetum capillatae a narušovaných panonských sprašových stepí as. Astragalo excapi-Crambetum tatariae v rámci sv. Festucion valesiacae (úzkolisté suché trávníky) a konečně vegetace acidofilních suchých trávníků s kostřavou walliskou as. Avenulo pratensis-Festucetum valesiacae v rámci sv. Koelerio-Phleion phleoidis (acidofilní suché trávníky).

        -carex_supina-detail.jpg -carex_supina-detail1.jpg

Na našem území je druh rozšířen pouze v nejteplejších oblastech (termofytikum a navazující teplé mezofytikum) jak Čech tak Moravy. V Čechách je nejčastější v okolí Prahy a v Českém středohoří, na Moravě pak v jižní a jihozápadní části. Patří k vzácnějším druhům, v Červeném seznamu je hodnocena jako ohrožená (NT, C3).

Na Prostějovsku a prakticky na celé střední Moravě patří k nejvzácnějším druhům rostlin. V současné době je známa pouze jediná lokalita u Kobeřic, která byla objevená nedávno, v roce 2009. Jedná se v současné době o nejsevernější známou lokalitu druhu na Moravě. Údaje z NPP Za hrnčířkou (bývalá PR Za hrnčířkou a Malá horka u Vícova) se vztahují k druhu Carex obtusata. Historicky je známa už jen od Drysic (Vinohrady, Bílá skála), kde ale nebyla recentně ověřena.

Fotografováno: 1. 5. 2008, Dolnomoravský úval – Bzenec, NPP Hodonínská Dúbrava a 4. 4. 2014, Znojemsko-brněnská pahorkatina – Mohelno, Na čihadle

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář