ČSOP ZO Hořepník

Pulmonaria obscura Dumort. – plicník tmavý

Plicník tmavý patří společně s velmi podobným plicníkem lékařským do skupiny označované jako Pulmonaria officinalis agg. (okruh plicníku lékařského).

Je to vytrvalá bylina s tenkým, plazivým, malo větveným, černým oddenkem. Lodyha je přímá nebo vystoupavá, nejčastěji 20–30 cm vysoká, po celé délce řídce štětinatě chlupatá s chlupy různé délky a hustoty. Letní přízemní listy v růžici nepřezimují, čepel je široce vejčitá, 6–12 cm dlouhá a 4–7 cm široká, na vrcholu zašpičatělá, na bázi srdčitá, zejména na okraji nerovnoměrně žláznatě chlupatá, tmavozelená, většinou bez skvrn (vzácně nevýrazné bělavé skvrny mohou být přítomny). Řapík je výrazně dlouhý, vždy delší jak čepel. Lodyžní listy jsou střídavé, přisedlé zaokrouhlenou bází, vejčité až podlouhle kopinaté, zejména na svrchní straně dlouze štětinovitě chlupaté s vtroušenými žláznatými chlupy, na spodní straně světleji zelené s podobným oděním, ale hustěji žláznaté. Květy jsou v řídkých vrcholových vijanem v úžlabí listenů. Kalich je trubkovitě zvonkovitý, do ⅓– ½ členěný v trojúhelníkovitě zašpičatělé cípy. Je řídce štětinovitý a roztroušeně žláznatě chlupatý. Koruna je nálevkovitá, fialová, růžovočervená až modrá. Kvete od března do května, plodem je černá tvrdka.

Taxonomická poznámka, záměny: Blízce příbuzný s plicníkem lékařským a podle některých prací jsou oba taxony hodnoceny jen jako poddruhy plicníku lékařského. Dnes je ale spíše přijímáno hodnocení na druhové úrovni.
Nejzásadnějšími znaky, které je potřeba při určování sledovat, je odění kalicha a skvrnitost listů, další určovací znaky uváděné v literatuře je nutno brát jen jako pomocné, protože se na ně není možné vždy stoprocentně spolehnout (poměr délky čepele a řapíku, přezimování listů, odění listů, barva koruny apod.). Plicník tmavý má téměř vždy listy nekvrnité a kalich je oděný pouze roztroušenými žláznatými chlupy (žláznaté chlupy jsou kratší než štětiny). Vhodné je posuzovat více jedinců z populace. Další naše dva druhy plicníků (p. úzkolistý a měkký) se odlišují čepelí znenáhla zúženou ve výrazně křídlatý řapík.

Druh stinných a vlhkých lesních lemů a pasek, světlých dubohabřin a květnatých bučin. Roste na humózních, jilovitých až hlinitých, čerstvě vlhkých, slabě kyselých až neutrálních půdách. Kvete většinou před olistěním stromů za dobrých světelných podmínek.

Roztroušený až hojný druh na většině území ČR s výjimkou suchých bezlesích oblastí, kde je vzácný nebo i chybí, v oreofytiku je častější pouze v nižších polohách.

Na Prostějovsku celkem hojný druh jak vyšších poloh Drahanské vrchoviny, tak jejího podhůří. Velmi vzácný je na Hané, kde chybí vhodné lesní porosty.

Fotografováno: 5.4. 2008, Drahanská vrchovina – Horní Štěpánov, údolí Úsobrnky a 12.4. 2009, Hornomoravský úval – NPR Ramena řeky Moravy