pomněnka lesní
Myosotis sylvatica Hoffm. – pomněnka lesní
Vytrvalá trsnatá bylina s krátkým vícehlavým oddenkem. Lodyhy jsou vystoupavé, obvykle 20–40 cm dlouhé, bohatě větvené, hustě odstále chlupaté jemnými dlouhými světlými chlupy. Postranní přízemní listová růžice je vyvinutá až po odkvětu. Její listy jsou dlouze řapíkaté s eliptickou až obvejčitou čepelí, 40–50 mm dlouhé a 15–20 mm široké, na bázi dlouze sbíhavou, na vrcholu zaokrouhlenou. Lodyžní listy jsou přisedlé, vejčité, eliptické nebo obvejčité, 20–40 mm dlouhé a 8–20 mm široké, dolní na vrcholu zaokrouhlené, horní špičaté, na obou stranách hustě odstále chlupaté. Květenství je vijan bez listenů, květní stopky jsou šikmo vzhůru odstálé, za plodu se prodlužující, stejně dlouhé nebo o málo delší jak kalich. Kalich je zvonkovitý, spolu s plody opadávající, kališní trubka je na bázi zaokrouhlená, s četnými háčkovitými chlupy. Kališní cípy jsou úzce trojúhelníkovité, špičaté, zdéli ¾ kalicha s četnými přitisklými i odstálými rovnými chlupy, za plodu rozevřené. Koruna je kolovitá s bělavou korunní trubkou z květu nevyčnívající, korunní lem je plochý, světle modrý, 5–8 mm široký. Kvete v květnu a červnu, plodem je vejcovitá, na břišní straně zřetelně kýlnatá tvrdka.
Možné záměny, variabilita: Poměrně snadno poznatelný druh, který je nápadný velkými květy a bohatě rozvětvenou lodyhou. Nejpodobnějším druhem je velmi vzácná pomněnka úzkolistá (Myosotis stenophylla), která však nemá háčkovité chlupy na bázi kalicha a kalich po dozrání semen neopadává. Další vytrvalé druhy (bahenní pomněnky – Myosotis palustris agg.) mají daleko méně dělený kalich (max. do ½) bez háčkovitých chlupů.
Velmi proměnlivý druh rozpadající se na 4 poddruhy, u nás se ovšem vyskytuje jen nominátní subsp. sylvestris. Z našeho území byla popsána řad taxonů převážně v ranku formy, kdy byly takto popisovány jednotlivé nápadné odchylky (bělokvětí jedinci, malokvěté formy apod.) Druh je také šlechtěn a pěstován ve velkokvětých odrůdách, které se často prodávají pod nesprávným označením "Myosotis alpestris".
Na našem území je druh rozšířený hojně až roztroušeně na celé území s těžištěm výskytu v lesnatých oblastech mezofytika, častá je také v geomorfologicky výrazněji modelovaných zalesněných územích středních Čech a střední a jižní Moravy. Výše v horách je vázána na bazičtější podklady nebo na kary. Vzácná nebo chybějící je ve zkulturněné krajině a v teplých bezlesích územích.
Na Prostějovsku roztroušený, lokálně hojnější druh. V nejvyšších polohách Drahanské vrchoviny je poměrně vzácná omezená především na druhově bohatší lesní porosty podél potoků, častá je v dubohabřinách a doubravách Drahanského podhůří včetně listnatých lesů na Kladecku. Ve zkulturněné krajině Hané prakticky chybí.
Fotografováno: 28. 4 2008 a 4. 5. 2012, Drahanská vrchovina – Nectavské údolí
