puchýřník křehký
Cystopteris fragilis (L.) Bernh. - puchýřník křehký
Drobnější kapradina s krátkým, zpravidla do 5 cm dlouhým oddenkem s hojnými, kopinatými, dlouze zašpičatělými, hnědými plevinami. Listy v přízemní růžici jsou řapíkaté, čepel je 2–3x zpeřená, v obrysu podlouhlá, kopinatá až vejčitě podlouhlá, obvykle 10–15 cm dlouhá a 4–7 cm široká, tenká, často slabě prosvítavá. Lístky jsou vstřícné, 1–2x zpeřené, v obrysu podlouhle vejčité až vejčité nebo kopinaté, zubaté, na vrcholu špičaté nebo mělce vykrojené. Řapík je kratší než čepel, tenký, křehký, tmavohnědý až červenohnědý, v horní části lysý, v dolní s roztroušenými plevinami. Výtrusnicové kupky jsou na rubu lístků ve dvou řadách při bázi jednotlivých laloků. Výtrusy jsou na povrchu nejčastěji krátce hustě ostnité.
Možné záměny: Poměrně snadno poznatelný druh. Problém u nás může nastat s odlišením velmi podobného puchýřníku hladkého (Cystopteris dickieana), který se odlišuje prakticky jen nízce bradavčitými výtrusy. U nás ale roste asi jen v Krkonoších. Třetí náš puchýřník, puchýřník sudetský (Cystopteris sudetica) se snadno odliší plazivým oddenkem a jednotlivě vyrůstajícími listy. Také tento druh je u nás velmi vzácný, rostoucí dnes jen v Hrubém Jeseníku.
Roste na zastíněných skalách, sutích, kamenitých místech, ve štěrbinách starých zdí, kamenných mostů, starých studní, ve vlhkých lesích (u starých pařezů a mezi kořeny stromů). Roste jak na kyselém, tak bazickém substrátu. Fytocenologicky je diagnostickým druhem vegetace stinných vápencových skal asociace Cystopteridetum fragilis, vegetace skal a sutí s lomikamenem trsnatým as. Festuco pallentis-Saxifragetum rosaceae a vegetace bazických osypů s bukovincem vápencovým as. Gymnocarpietum robertiani.
Na našem území roste poměrně hojně od nížin do nejvyšších horských poloh, nižší četnost výskytu je pouze v teplých a suchých územích termofytika, kde v některých územích (např. jižní Morava, Polabí) může i lokálně chybět.
Na Prostějovsku spíše roztroušený druh, nejčastěji je pozorován ve spárách zdí a zídek, občas také na drobných skalkách, kterých ale není v regionu příliš mnoho. Častější je v prostoru Kladecka, kde roste na vápencových skalních útvarech.
Fotografováno: 18.9. 2011 a 4.5. 2012, Drahanská vrchovina – Nectavské údolí, zídka u bývalého Kladeckého mlýna
