Jdi na obsah Jdi na menu
 


rdest alpský

14. 1. 2016

Potamogeton alpinus Balb. – rdest alpský (r. červenavý)

Rod Potamogeton L. – rdest zahrnuje zpravidla vodní byliny, které jsou morfologicky značně plastické a obzvláště u některých druhů je určování poměrně obtížné. Na celém světě je známo asi 73 druhů a na našem území je doložen výskyt 20 druhů.

-potamogeton_alpinus-porost.jpg -potamogeton_alpinus-porost1.jpg

Rdest alpský je vodní bylina s vytrvalým oddenkem a jednoletými lodyhami bez turionů. Lodyha je až 130 cm dlouhá, oblá, na uzlinách bez žlázek, zelená až bledě červenohnědá, vždy nevětvená, někdy však s krátkými nadzemními horizontálními výběžky (stolony) s listy redukovanými na drobné šupiny. Listy jsou dimorfní: ponořené listy jsou přisedlé, měkké, jemné, úzce kopinaté až podlouhlé, někdy po okrajích listů mírně zvlněné, 60–220 mm dlouhé, 10–25 mm široké, 4–11x delší než široké. Na vrcholu jsou tupé nebo do tupé špičky zúžené, na bázi klínovité, celokrajné, bledě červenohnědé až sytě zelené, s 9–17 ± stejně tlustými žilkami. V suchém stavu jsou alespoň částečně světle hnědé s rezavým nádechem (nejčastěji při bázi a podél žilek). Plovoucí listy jsou za květu většinou vyvinuté, řapíkaté, s čepelí podlouhlou, obkopinatou až obvejčitou, zpravidla 42–90 mm dlouhou, 8–27 mm širokou, 2–6x delší než široké, na vrcholu tupá, na bázi úzce klínovitá a většinou plynule přecházející v řapík. Je mírně kožovitá, žlutozelená až živě zelená nebo tmavozelená, většinou s růžovým až hnědým nádechem, v suchém stavu alespoň z části intenzívně rezavá až červenohnědá (zřídka až sytě červená), s 9–19 podélnými žilkami. Palisty na straně odvrácené od listu jsou nesrostlé, vytrvávající, světle zelené, okrové až hnědavé, často s růžovým nebo rezavým nádechem. Klasy jsou husté, válcovité, 15–40 mm dlouhé, mnohokvěté. Květy mají 3,5–4,5 mm v průměru, plodem je elipsoidní nažka.

Možné záměny: Asi nejpodobnějším druhem, také s dimorfními listy, je rdest trávolistý (Potamogeton gramineus), který se dá odlišit bohatě větvenou lodyhou, listy za sucha zelenými, ponořenými listy 7žilnými a jemně pilovitými velmi drobnými zuby, na vrcholu špičatými až hrotitými a plovoucími listy s řapíkem delším než čepel.

-potamogeton_alpinus.jpg -potamogeton_alpinus1.jpg

Roste v rybnících, tůních, zatopených terénních depresích po těžbě různých surovin, ve slepých říčních ramenech, odvodňovacích příkopech a zpravidla horských (vzácně i nížinných) potocích a říčkách. Vyžaduje čisté, chladné, stojaté až rychle proudící, oligotrofní až mezotrofní (ale také dystrofní) vody s často rašelinným dnem, někdy i s vrstvou sapropelu, obvykle v hloubkách 10–130 cm, na plně osluněných nebo částečně zastíněných stanovištích. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem vegetace mělkých vod s rdestem alpským asociace Potametum tenuifolii v rámci svazu Potamion.

-potamogeton_alpinus-detail.jpg -potamogeton_alpinus-detail1.jpg

Celkově je druh poměrně široce rozšířen v chladných oblastech severní polokoule. Na našem území má těžiště výskytu v mezofytiku západních, severních a jižních Čech a na Českomoravské vrchovině, kde se dříve vyskytoval roztroušeně, dnes vzácně. Jinde v Čechách je spíše ojedinělý nebo chybí. Na Moravě se vyskytuje jen okrajově v západní části na Českomoravské vrchovině a ve Žďárských vrších. Východněji na Moravě není dnes znám. Častěji vystupuje i do hor, především na Šumavě. Patří k vzácným druhům naší flóry a jak v Červeném seznamu, tak dle zákona patří k silně ohroženým druhům (C2b, §2).

Fotografováno: 5.7. 2010, Krušné hory – Boží Dar, Ryžovna a 1.8. 2012, Českomoravská vrchovina – Jihlavsko, Pístov, Pístovské mokřady

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář