Jdi na obsah Jdi na menu
 


rdest trávolistý

20. 1. 2016

Potamogeton gramineus L. – rdest trávolistý

-potamogeton_gramineus-porost.jpg

Vodní bylina s vytrvalým oddenkem a jednoletými lodyhami bez turionů. Lodyha je až 120 cm dlouhá, oblá, většinou středně až bohatě větvená, žluto až tmavě zelená, v uzlinách bez žlázek. Listy jsou dimorfní: ponořené jsou přisedlé, zřídka (při kolísání vodního sloupce) nejhořejší kraťounce řapíkaté, při bázi lodyhy přeměněné ve fyloidia s výrazně redukovanou čepelí nebo bez čepele. Ostatní jsou úzce obkopinaté až úzce podlouhlé, často mírně obloukovitě nazpět zahnuté, někdy podél okrajů mírně zvlněné, zřídka až šroubovitě podélně stočené, na hlavní lodyze 40–90 mm dlouhé, 4–8 mm široké, 5–21x delší než široké. Na vrcholu špičaté nebo tupě špičaté s nasazeným hrotem, na bázi klínovité, na okraji (zvláště v horní polovině listu) jemně pilovité velmi drobnými zuby (lupa!!). Jsou měkké, většinou světle zelené, s 5–7 podélnými žilkami, střední žilka v dolní polovině listu je lemována pletivem s prosvítavými intercelulárami. Plovoucí listy jsou za květu většinou vyvinuté, řapíkaté, s eliptickou až vejčitou čepelí, 15–70 mm dlouhou, 6–34 cm širokou, 1,5–3,4x delší než širokou. Čepel je na vrcholu špičatá nebo tupá, na bázi zaokrouhlená až široce klínovitá, kožovitá, živě až tmavě zelená, s 11–21 podélnými žilkami. Palisty na straně odvrácené od listu jsou nesrostlé, vytrvávající, světle až tmavě zelené. Klasy jsou válcovité, husté, 12–35 mm dlouhé. Květy mají ca 2–2,5 mm v průměru. Plodem je elipsoidní až obvejcovitá nažka s výraznějším ostrým hřbetním kýlem.

Možné záměny: Plovoucími listy druh připomíná běžnější rdest vzplývavý (Potamogeton natans), který ale nemá morfologicky odlišné ponořené listy a listy plovoucí jsou ve většině případů znatelně větší. V proudících vodách může být zaměněn také za hojnější rdest kadeřavý (Potamogeton crispus), který má ale jen ponořené listy, většinou nápadně zvlněné a hustě pilovitě po okraji zubaté a listy 5žilné. Podobný je také rdest alpský (Potamogeton alpinus), který se odlišuje jednoduchou lodyhou, listy v suchém stavu červenorezavými, 9–17žilnými ponořenými listy a plovoucími listy s řapíkem kratším jak čepel.
Druh je extrémně variabilní, většina vegetativních orgánů je výrazně modelována ve svém tvaru a velikosti podmínkami prostředí.

-potamogeton_gramineus.jpg -potamogeton_gramineus1.jpg

Roste nejčastěji v rybnících, méně často i v mělkých přehradních nádržích, mrtvých říčních ramenech a tůních. Vyskytuje se téměř výhradně ve stojatých vodách, mezotrofních až přirozeně eutrofních, s bahnitým dnem, obvykle v hloubkách do 120 cm. Dobře snáší kolísání vodní hladiny a ve vrcholném létě se objevuje v subterestrické fázi na vlhkém bahně po okrajích rybníka. Fytocenologicky je diagnostickým druhem vegetace mělkých vod s rdestem trávolistým asociace Potametum graminei, vegetace s rdestem Zizovým (ustálený kříženec Potamogeton gramineus a P. lucens) as. Potametum zizii a vegetace mělkých vod s rdestem ostrolistým as. Potametum acutifolii v rámci svazu Potamion.

-potamogeton_gramineus-listy.jpg -potamogeton_gramineus-listy1.jpg

Druh arktických až temperátních oblastí Evropy je na našem území dnes velmi vzácný. V Čechách byl v minulosti vzácně roztroušen ve středním a východním Polabí a v rybničních oblastech jižních Čech, kde je v současné době velmi vzácný nebo vyhynulý. Několik lokalit bylo známo také na Dokesku, v okolí Loučeně, v Železných horách a v jižní části Českomoravské vrchoviny. Na Moravě byl v minulosti velmi vzácný, dnes je zde vyhynulý. Druh velmi výrazně ustoupil a patří dnes k nejvzácnějším rdestům nejen u nás, ale v celé střední Evropě. Po roce 2000 byl v ČR pozorován asi na 5 lokalitách, které je možno považovat za perspektivní. Celkový počet lokalit dnes nepřesahuje číslo 15. Patří ke kriticky ohroženým druhům naší květeny, zákonem chráněn však není (C1t).

-potamogeton_gramineus-detail.jpg -potamogeton_gramineus-detail1.jpg

Na Prostějovsku, stejně jako na celé Moravě druh neroste. Existuje ale historický údaj o výskytu z rybníků Olšovec a Budkovan u Jedovnice. Na Prostějovsku obecně patří rdesty k vzácným druhům, častěji se zde setkáme pouze s rdestem vzplývavým a kadeřavým, ještě vzácněji se rdesty z okruhu rdestu maličkého (Potamogeton pussilus agg.) nebo v okolí Hrdibořic s rdestem uzlinatým (Potamogeton nodosus).

Fotografováno: 1.8. 2012, Českomoravská vrchovina – Pístov u Jihlavy, EVL Lužný rybník

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář