rožec hajní
Cerastium lucorum (Schur) Möschl – rožec hajní
Dvouletá až vytrvalá, řídce trsnatá, štíhlá bylina s poměrně krátkými přízemními sterilními prýty. Květonosné lodyhy jsou obvykle 30–50 cm vysoké, z poléhavé báze přímé, pýřitě chlupaté, v květenství vždy žláznaté. Lodyžní listy jsou podlouhle vejčité až podlouhle kopinaté, velké, 30–50 mm dlouhé a 12–25 mm široké, měkké, za sucha ± průsvitné, pýřité, svěže zelené. Listy nekvetoucích prýtů jsou menší a užší. Vidlany jsou řídké, mnohokvěté s bylinnými listeny na rubu žláznatými. Kališní lístky jsou vejčitě kopinaté, 6–9 mm dlouhé, blanitě lemované, vně pýřité a žláznaté. Korunní lísty jsou zdéli nebo o málo delší kališních, na bázi s ojedinělými brvami. Zralé tobolky jsou 12–17 mm dlouhé, rovné, na plodních stopkách sehnuté. Semena jsou hnědá s bradavkami na hranách plochými. Kvete od května do srpna.
Záměny: Druh dosti podobný běžnému rožci obecnému (Cerastium holosteoides), od kterého se však zásadně odlišuje žláznatou lodyhou v květenství. Ve většině paramatrů je také větší (celkově větší kytky, větší listy, květy, tobolky).
Roste v lužních lesích, v lemech stinných a vlhkých listnatých a smíšených lesů (vzácněji i v kulturních smrčinách), na stinných travnatých okrajích lesních cest většinou v hustěji zapojené vegetaci. Z pohledu fytocenologického není pro žádnou vegetační jednotku diagnostickým druhem.
Na našem území zřejmě roztroušeně se vyskytující druh, jehož přesné rozšíření není prozatím úplně jasné z důvodu dřívějšího neodlišování od rožce obecného. V současné době je znám vzácně až roztroušeně z většiny území ČR s ojedinělými lokalitami v jižních a západních Čechách a na Českomoravské vrchovině, kde bude i v rozsáhlejších územích chybět. Častější je na východní a střední Moravě a v severovýchodních a východních Čechách. V Červeném seznamu je druh hodnocen jako druh vyžadující pozornost (C4a).
Také výskyt na Prostějovsku je nedostatečně prozkoumaný, ale předpokládáme, že bude roztroušený. Zjištěn byl prozatím u Služína (v PP Brus), Ondratic, v údolí Bělé nad VN Boskovice, v masivu Mojetína nad Knínicemi, v PP Čubernice u Plumlova a nejnověji byl potvrzen v Nectavském údolí. Další nálezy budou jistě přibývat.
Fotografováno: 6.6. 2008, Hřebečovská vrchovina – Hřebeč, PR Rohová a 14.6. 2013, Hanácká pahorkatina – Plumlov, okraj PP Čubernice
