Jdi na obsah Jdi na menu
 


sedmikvítek evropský

24. 6. 2014

Trientalis europaea L. - sedmikvítek evropský

-trientalis_europaea-porost.jpg

Vytrvalá bylina s tenkým oddenkem s četnými podzemními výběžky, které jsou na konci hlízovitě ztlustlé. Lodyha je 5–15 cm vysoká, lysá nebo v horní polovině žláznatě pýřitá, nevětvená. Listy jsou lysé, dolní v počtu 0–3, které jsou přisedlé, obvejčité až eliptické, tupé. Horní jsou v počtu 5–12, které jsou krátce řapíkaté, obvejčitě kopinaté až přisedlé, špičaté, jemně zubaté nebo celokrajné. Květní stopky jsou tenké, 2–4,5 cm dlouhé, v horní části žláznaté. Květy jsou zpravidla 1–2 s bílou korunou a čárkovitými kališními cípy. Kvete od května do července, plodem je tobolka s drobnými semeny (průměr 1 mm). Rozmnožuje se ale převážně vegetativně podzemními výběžky, semena tvoří jen vzácně.

   -trientalis_europaea-cely.jpg -trientalis_europaea-cely1.jpg

Převážně lesní druh rostoucí v klimaxových smrčinách, primárních rašelinných březinách a acidofilních doubravách. Mimo les ho lze nalézt na horských loukách nad horní hranicí lesa. Vyžaduje vlhké až mokré, živinami chudé, kyselé, humózní až zrašeliněné půdy. Je diagnostickým druhem subalpínských kapradinových niv svazu Dryopterido filicismaris-Athyrion distentifolii, porostů kosodřevin sv. Pinion mugo, polonských dubohabřin sv. Carpinion, horských třtinových, rašelinných a podmáčených smrčin sv. Piceion abietis a v neposlední řadě rašelinných březin sv. Sphagno-Betulion pubescentis.

 -trientalis_europaea.jpg -trientalis_europaea1.jpg                                           -trientalis_europaea-detail.jpg

Sedmikvítek je u nás rozšířený především v oreofytiku (vyjma Jihlavských vrchů), kde je poměrně hojným druhem. Dále roste roztroušeně v navazujících územích mezofytika. Jinde neroste nebo jsou známa jen ojedinělá izolovaná naleziště. V Červeném seznamu je hodnocený jako druh vyžadující pozornost (C4a).

Na Prostějovsku druh neroste a nejsou známy ani historické údaje o jeho výskytu.

Fotografováno: 24.6. 2010, Hrubý Jeseník – mezi Velkou a Malou kotlinou; 16.5. 2012, Českomoravská vrchovina – Žďársko, Horní Bory (hadcový bor)