Jdi na obsah Jdi na menu
 


sleziník zelený

4. 4. 2016

Asplenium viride Huds. – sleziník zelený

-asplenium_viride-porost.jpg

Vytrvalá kapradinka s vodorovným až vystoupavým, až 10 cm dlouhým oddenkem. Je černohnědý, větvený, hustě porostlý plevinami. Pleviny jsou 3–5 mm dlouhé, kopinaté až čárkovitě kopinaté, na okraji řídce jemně třásnité. Listy má v bohatém trsu (mohou vzácně přezimovat), živě zelené, až 20 cm dlouhé. Čepel je jednoduše zpeřená, úzce čárkovitě kopinatá, lístky jsou vstřícné nebo střídavé, lysé, 5–7 mm dlouhé, všechny kromě nejdolejších kratičce řapíkaté, ± stejně velké, okrouhlé až široce vejčité nebo kosníkovité, většinou nesymetrické, k řapíčku široce klínovitě zúžené a na okrajích hluboce vroubkované. Řapík je 1–8 cm dlouhý, kratší než čepel. Celé listové vřeteno je zelené. Výtrusnicové kupky jsou zpravidla po 2–3 na jednom lístku, většinou pod rozvětvením postranních žilek. Výtrusy jsou světle hnědé, vejcovité.

-asplenium_viride.jpg -asplenium_viride1.jpg

Možné záměny: Druh celkem snadno poznatelný. Habituelně nejpodobnější je sleziník červený (Asplenium trichomanes) a s. nepravý (A. adulterinum). Oba druhy se odlišují barvou listového vřetene. Sleziník červený ho má tmavohnědé, podobně tak i s. nepravý, který má jen koncovou ⅓ vřetene zelenou, a roste jen na hadcích.

Druh vlhkých a stinných skal a sutí na bazickém, nejčastěji vápencovém podloží. Vzácně se může objevit ve spárách zdí, kde byla použita vápnitá malta. Z pohledu fytocenologického se nejčastěji uplatňuje ve štěrbinové vegetaci bazických skal svazu Cystoperidion.

-asplenium_viride-detail.jpg -asplenium_viride-detail1.jpg

Roztroušený až vzácný druh především v mezofytiku a oreofytiku, v termofytiku je velmi vzácný. Výskytem je omezen na území s bazickým podkladem, častější je zejména v krasových oblastech. V Červeném seznamu je hodnocen jako ohrožený druh (C3).

-asplenium_viride-detail2.jpg

Na Prostějovsku druh neroste. Výskyt není znám ani z vápencové části Kladecka, kde by mohl růst, ale prozatím se zde jeho výskyt nepodařilo prokázat. Nejbližší známé lokality jsou až v Moravském krasu.

Fotografováno: 5.3. 2013, Českomoravská vrchovina – Žďársko, Radňoves, hadcová skalka nad údolím Libochovky

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář