Jdi na obsah Jdi na menu
 


srpice barvířská pravá

9. 9. 2013

Serratula tinctoria L. subsp. tinctoria - srpice barvířská pravá

-serratula_tinctoria-porost.jpg

Vytrvalá bylina s dřevnatějícím oddenkem a každoročně odumírajícími kořeny. Lodyha je přímá, v horní části větvená, 40–80 cm vysoká, lysá, hranatá, řídce olistěná. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, celistvé, střední a horní lodyžní listy pak přisedlé, většinou lyrovitě peřenodílné (vzácně celistvé), na okraji ostře a hustě zubaté, tmavě zelené, lysé. Úbory jsou drobné, do 2 cm v průměru v chudých vrcholících s víceřadým zákrovem. Okrajové květy jsou samičí, středové květy oboupohlavné, všechny červenofialové. Kvete od července do září (října), plodem je nažka.

 -serratula_tinctoria-cela.jpg -serratula_tinctoria-cela1.jpg

Roste na střídavě vlhkých bezkolencových loukách, nehnojených pastvinách, v panonských a bazifilních středoevropských doubravách, na vlhkých lesních světlinách a v lesních lemech na čerstvě vlhkých až vysychavých, živinami bohatších půdách, slabě zásadité až kyselé reakce s často kolísající hladinou podzemní vody. Po stránce fytocenologické je diagnostickým druhem střídavě vlhkých luk svazu Molinion caerulae, dále kontinentálních zaplavovaných luk asociací Lathyro palustris-Gratioletum officinalis a Cnidion dubii-Deschampsietum caespitosae řazených do svazu Deschampsion cespitosae, a je také diagnostickým druhem bělokarpatských luk asociace Brachypodio pinnati-Molinietum arundinaceae ze svazu Bromion erecti.

  -serratula_tinctoria.jpg -serratula_tinctoria1.jpg   -serratula_tinctoria-kvet.jpg -serratula_tinctoria-kvet1.jpg

Rozšířená je po celém území v nižších a středních polohách, do vyšších poloh příliš nevystupuje a zřejmě nepřekračuje nadmořskou výšku 800 m. Velmi vzácná je také na celé Českomoravské vrchovině. Častější je především v územích s výskytem střídavě vlhkých a úvalových luk a na loukách Bílých Karpat. V Červeném seznamu je hodnocená jako druh vyžadující pozornost (C4a).

  -serratula_tinctoria-list.jpg -serratula_tinctoria-list1.jpg                  -serratula_tinctoria-list2.jpg

Na Prostějovsku vzácnější, lokálně až roztroušený druh. Nejpočetnější populace jsou známy ze střídavě vlhkých luk v okolí Horního Štěpánova, Nivy, Otinovsi, Skřípova a ve VÚ Březina. Vzácněji se s ní potkáme v doubravách a na jejich okrajích v Drahanském podhůří (např. u Myslejovic, Krumsína, na Velkém Kosíři, ve VÚ Březina).

Fotografováno: v červenci a srpnu v letech 2005-2012, Drahanská vrchovina – Horní Štěpánov, PR Uhliska