Jdi na obsah Jdi na menu
 


šťovík rozvětvený

29. 10. 2015

Rumex thyrsiflorus Fingerh. - šťovík rozvětvený

-rumex_thyrsiflorus-porost.jpg

Vytrvalá, 60–100 cm vysoká bylina, které z vícehlavého oddenku vyrůstá obvykle několik přímých, jednoduchých nebo chudě větvených lodyh (často jich bývá více než 5). Listy jsou úzce trojúhelníkovité, střelovité, 5–14x delší než široké (tedy poměrně úzké a dlouhé), na okraji zvlněné, s bazálními laloky dlouze zašpičatělými. Botky jsou na okraji celokrajné nebo krátce nepravidelně natržené. Květenství je zpravidla velmi husté, bohatě větvené. Krovky jsou obvykle 2,5–3,3 mm dlouhé, s mozolkem, pergamenovité, světle zelené nebo červeně naběhlé. Kvete v červenci a srpnu. Plodem je tmavohnědá až černá, lesklá nažka.

-rumex_thyrsiflorus-cely.jpg -rumex_thyrsiflorus-cely1.jpg

Možné záměny: Druh je dosti podobný hojnému šťovíku kyselému (Rumex acetosa), od kterého se nejnápadněji liší větvenou kořenovou hlavou s větším množstvím lodyh a hustým, bohatě větveným květenstvím. Také dobře vyvinuté listy jsou nápadně dlouhé a charakteristicky tvarované. Pomocným znakem jsou také menší krovky a vykvétá asi o 2–4 týdny později než šťovík kyselý. Ale na to se pochopitelně příliš spoléhat nedá.

-rumex_thyrsiflorus-detail.jpg -rumex_thyrsiflorus-detail1.jpg

Roste nejčastěji podél komunikací, železnic, v ruderalizovaných městských trávnících, na úhorech, vzácněji i na loukách. Je diagnostickým druhem teplomilné ruderální vegetace s šedivkou šedou asociace Berteroetum incanae v rámci svazu Dauco carotae-Melilotion.

Druh rozšířený ve střední a východní Evropě, v jižní Skandinávii, na Balkáně a na Sibiři. Kde všude ve střední Evropě je původní lze ale těžko říci, protože západní hranici původního rozšíření dnes nelze stanovit. Na našem území je však považován za neofyt rozšířený poměrně hojně v teplých územích Čech a Moravy. Nejčastější je v termofytiku s přesahem do teplého mezofytika. Do vyšších a chladnějších poloh nevystupuje.

-rumex_thyrsiflorus-list.jpg -rumex_thyrsiflorus-list1.jpg

Na Prostějovsku nemáme o jeho rozšíření přesné informace. Prozatím můžeme říci, že je poměrně častý na Hané v Prostějově a okolí, především v prostoru jižně a jihovýchodně od Prostějova. Vzácně se bude objevovat i v níže položených oblastech Drahanského podhůří.

Fotografováno: 7.7. 2012, Hornomoravský úval – Čelčice, nádraží

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář