světlík lékařský Rostkovův
Euphrasia officinalis subsp. rostkoviana (Hayne) F. Towns – světlík lékařský Rostkovův
[syn.:Euphrasia rostkoviana Hayne subsp. rostkoviana]
Jednoletá bylina s přímou nebo vystoupavou, nejčastěji 10–30 cm vysokou lodyhou, která je nezřídka šedavě narudlá, nazpět kadeřavě pýřitá, v horní části často stopkatě žláznatá, jednoduchá nebo větvená. Větve jsou většinou vstřícné, šikmo odstávající, rovné nebo obloukovitě prohnuté. Lodyžní listy jsou vejčité, 5–15 mm dlouhé, na bázi klínovité, dolní s 1–3 páry tupých zubů, střední a horní s 3–6 páry tupých nebo špičatých, neosinkatých zubů. Květenství je zpočátku husté a poměrně krátké, později prodloužené. Listeny jsou většinou vstřícné, široce až podlouhle vejčité, 5–15 mm dlouhé, na bázi zaokrouhlené, uťaté až mělce srdčité s 4–6 páry špičatých, ale neosinkatých zubů. Zuby jsou obvykle ne delší jak široké. Listy i listeny jsou na okraji tmavě lemované, na rubu krátce bělavě štětinatě chlupaté, občas i s přisedlými žlázkami. Kromě toho jsou listeny a internodia květenství řídce až hustě stopkatě žláznaté se zprohýbanými stopkami žlázek. Zřídka však mohou tyto žlázky chybět. Květy jsou přisedlé s poměrně velkou korunou dlouhou 9–11 mm, při odkvětu s prodlouženou trubkou. Celá je bělavá nebo s bledě fialovým horním pyskem. Vzácně je celá koruna modravě fialová. Kvete od července do října, plodem je obvejčitá až eliptická tobolka.
Taxonomická poznámka, problémy s určováním: Určování světlíků je dosti obtížné. Díky rychlým mikrospeciačním procesům, které umožňují snadnou selekci nejlépe přizpůsobených ekotypů daným ekologickým podmínkám, fenotypové plasticitě a hybridizaci je třeba při určování posuzovat větší počet dobře vyvinutých jedinců v populaci. Popisovaný taxon patří k nejčastějším zástupcům rodu u nás a je typický nápadně velkou korunou a žláznatým oděním lodyhy. Problematičtější může být odlišení horské subsp. picta, která má listy lesklé bez žlázek a fialově zbarvenou korunu. V samotné subsp. rostkoviana se rozlišuje námi popisovaná autumnální varieta rostkoviana a ve vyšších polohách se vyskytující var. monticola (jedná se o aestivální typ s chudě větvenou nebo nevětvenou lodyhou s dlouhými lodyžními a větevními články).
Roste v nejrůznějších typech travinných porostů od vlhkých, přes mezofilní až po sušší krátkostébelné louky, pastviny a vřesoviště. Podmínkou však je extenzívní využívání těchto biotopů. Půdy vyžaduje písčitohlinité až hlinité, vlhké až vysýchavé, živinami slabě až středně zásobené, obvykle slabě kyselé. Po stránce fytocenologické je diagnostickým druhem vegetace karpatských psinečkových pastvin asociace Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis v rámci svazu Cynosurion cristati (poháňkové pastviny a sešlapávané trávníky) a také je diagnostickým druhem vegetace suchých podhorských a horských smilkových trávníků as. Campanulo rotundifoliae-Dianthetum deltoidis v rámci sv. Violion caninae.
Dříve na našem území běžný druh na většině území zejména od pahorkatin do hor. Prokazatelně vzácnější byl v termofytiku, především na jižní Moravě. V druhé polovině 20. století začal velmi silně ustupovat díky zániku extenzivně obhospodařovaných luk, intenzifikaci zemědělství a celkové eutrofizaci krajiny. Dnes se vyskytuje roztroušeně až vzácně především ve výše položených oblastech.
Na Prostějovsku tento dříve běžný druh (mimo Hanou) je dnes poměrně vzácný, jen lokálně až roztroušený především ve vyšších polohách Drahanské vrchoviny (okolí Horního Štěpánova, Kořence, Benešova a Rozstání). Relativně nejvíce lokalit můžeme asi najít v prostoru Kladecka, kde zůstalo zachováno větší množství drobnějších, extenzívně využívaných louček. Ojedinělé výskyty byly zaznamenány v podhůří u Ondratic. Na Hané zřejmě zcela chybí.
Fotografováno: 2. 8. 2005 a 10. 8. 2008, Drahanská vrchovina – Horní Štěpánov, vrch Větřák
