světlík větvený
Euphrasia nemorosa (Pers.) Wallr. subsp. nemorosa var. nemorosa – světlík větvený pravý
Jednoletá, 5–25 cm vysoká bylina s nápadně tlustou, narudlou, nazpět kučeravě pýřitou lodyhou. Ta je většinou již od báze větvená, s šikmo odstálými větvemi, které se dále větví. Dolní lodyžní listy jsou podlouhlé nebo kopinatě vejčité, tupé, s 1–3 páry tupých zubů. Střední a horní lodyžní listy jsou vejčité až podlouhle vejčité, tupé nebo tupě špičaté se 4–7 páry tupých nebo zašpičatělých zubů. Listeny jsou širší, ale kratší než horní lodyžní listy, se 4–6 páry špičatých neosinkatých nebo sotva zřetelně osinkatých zubů. Listeny jsou šikmo nebo rovnoběžně odstálé, někdy až dolů sehnuté. Listy i listeny jsou lysé, masité, tmavě zelené, za sucha lesklé, na rubu s vyniklou žilnatinou. Květy jsou přisedlé, kalich je lysý, koruna bývá malá (kolem 5 mm dlouhá), bělavá nebo namodralá. Kvete od konce července do pozdního podzimu.
Poznámka: Dobře (optimálně) vyvinutá rostlina se pozná podle nápadně tlusté lodyhy, drobných květů, lysých listů a listenů bez osinek, které se od lodyhy odklánějí. Na řadě míst se vyskytují populace, které jsou svými znaky přechodné mezi E. nemorosa a E. stricta a jsou hodnoceny jako kříženec Euphrasia xhaussknechtii.
Blízce příbuzné taxony Euphrasia coerulea a Euphrasia curta subsp. glabrescens jsou dnes taxonomicky hodnoceny pouze na úrovni poddruhu (subsp. coerulea) a variety (var. curta) druhu E. nemorosa.
Roste na suchých loukách, travnatých lesních cestách, na pastvinách, vřesovištích a v lesních lemech v pahorkatinách a v podhůří Českého masivu na jih od toku Ohře a Labe. Ekologicky je nejbližší asi Euphrasia stricta, ale vyžaduje dusíkem bohatší stanoviště. Fytocenologicky se uplatňuje nejvíce ve vegetaci svazu Violion caninae a Genistion. Popisovaný taxon je v Červeném seznamu uveden v kategorii silně ohrožených druhů (C2 t).
Na Prostějovsku vzácný druh, v posledních letech zjištěný jen na několika málo lokalitách. Pozorován byl u Horního Štěpánova (vrch Větřák a ve Žlebě) a pak nad údolím Bělé pod osadou Bělá na Kladecku. Historicky, např. Řehořkem (1971) je uváděn z více lokalit na lesních cestách, např. na vrchu Bašta (dnes Peterkův kopec) mezi Hor. Štěpánovem a Pohorou.
Fotografováno: 13.8. 2008 a 28.8. 2010, Drahanská vrchovina – Horní Štěpánov, vrch Větřák; 24.8. 2010, Jihlavské vrchy – Jihlávka a 9.8. 2012, Českomoravská vrchovina – Žďár nad Sázavou, Bory
