švihlík krutiklas
Spiranthes spiralis (L.) Chevall. – švihlík krutiklas
Rod Spiranthes L. C. M. Richard – švihlík, zahrnuje asi 50 druhů rostoucích na všech kontinentech. Na našem území je znám pouze jediný. Údaje o výskytu švihlíku letního (Spiranthes aestivalis) nejsou doložené a pravděpodobně mylné.
Vytrvalá, 7–22 cm vysoká, sivozelená, bezkořenná bylina s nejčastěji dvěma řepovitými hlízami. Lodyha je přímá, někdy zprohýbaná, v horní části žláznatě pýřitá. Listy přízemní růžice jsou řapíkaté, s čepelí vejčitou, 1,8–3,5 cm dlouhou a 1–1,5 cm širokou. Loňská přízemní růžice listů na bázi květonosné lodyhy je v době květu zaschlá, nová vyrůstá v těsné blízkosti kvetoucí rostliny. Lodyžní listy jsou drobné, v počtu 3–5, téměř zcela lodyhu objímající, jemně chlupaté. Klas je výrazně jednostranný, avšak podélně šroubovicovitě stočený, 3–10 cm dlouhý, 13–30květý, hustý, hustě chlupatý. Květy jsou bílé, někdy nazelenalé, vonné, s nektarem. Vnější okvětní lístky jsou špičkami ven zahnuté, vně chlupaté. Vnější střední okvětní lístek a vnitřní okvětní lístky a téměř vodorovný pysk jsou k sobě zvonkovitě skloněné a vytvářejí rourku. Obvejčitý pysk je bez ostruhy, na okraji zvlněný, žlutozelený, na okraji bělavý. Kvete od srpna do října, plodem je téměř vzhůru směřující tobolka.
Poznámka k růstu rostliny: V době květu rostliny je původní listová růžice již zaschlá a v její těsné blízkosti se zakládá růžice nová, která přezimuje do příští sezóny. V jarním období růžice roste a do hlíz se ukládají zásobní látky. V průběhu prázdnin nastává období stagnace, kdy vyživovací růžice zasychá a nadzemní část rostlin zcela mizí a na lokalitě tak není nalezitelná. Na konci léta vyrůstají z nejstarších hlíz květonosné lodyhy a vedle nich z nové hlízy základy nové růžice.
Roste na krátkostébelných trávnících, chudých pastvinách i poněkud vlhčích až rašelinných loukách na zásaditých i kyselých půdách.
Těžiště rozšíření druhu leželo v mezofytiku, v termofytiku a oreofytiku byly známé pouze ojedinělé lokality. Kdysi patřil k vzácným, snad až roztroušeným druhům. Uvádí se, že je celkem známo přes 100 konkrétních lokalit. Dnes patří k nejvzácnějším rostlinám nejen u nás, ale prakticky v celé Evropě. Na našem území jsou dnes známé pouhé tři lokality, v Čechách v NPP Pastviště u Fínů, na Moravě pak NPP Švařec u Štěpánova nad Svratkou a poměrně nedávno objevená lokalita v Hostýnských vrších u obce Vlčková. Patří ke kriticky ohroženým, zákonem chráněným druhům naší květeny (C1t, §1).
Na Prostějovsku dnes neroste a v podstatě nemáme k dispozici žádný věrohodný údaj o tom, že zde rostl alespoň historicky. Po prostudování dostupných databází se jako nejbližší věrohodný historický údaj jeví Rychtářov na Vyškovsku (1955).
Fotografováno: 4. 9. 2013, Moravské podhůří Vysočiny – Štěpánov nad Svratkou, NPP Švařec
