ČSOP ZO Hořepník

Leersia oryzoides (L.) Sw. – tajnička rýžovitá

Vytrvalá, světle zelená, výběžkatá tráva dorůstající výšky zpravidla 50–150 cm. Stébla jsou poléhavá až vystoupavá, s chlupatými kolénky, v dolních kolénkách pak kořenující. Čepele listů jsou ploché, až 1 cm široké a 30 cm dlouhé, na okraji silně drsné podobně jako listové pochvy. Ty jsou v horní polovině stébla nafouklé. Jazýček je blanitý, dlouhý asi 1 mm. Lata je křivolaká, dlouho ukrytá v nafouklé pochvě. Klásky jsou jednokvěté s chybějícími plevami. Kvete od července do září. Nevykvétá pravidelně, ale jen v nejteplejších letech, proto často nalézáme jen sterilní porosty.

Možné záměny: I přes častou sterilnost je to celkem snadno poznatelná tráva podle drsnosti listů a listových pochev v kombinaci s chlupatými kolénky. Dobrým vodítkem bývá také světle zelená barva porostů. Všechny tyto znaky postrádá asi nejpodobnější chrastice rákosovitá, kde se tajničce podobají zejména mladší a nepříliš robustní jedinci.

Je druhem písčitých i bahnitých okrajů vod, především rybníků a řek. V oblibě má ráda eutrofní stanoviště v teplejších oblastech.

Roztroušeně se vyskytující druh s těžištěm výskytu v úvalech řek a v rybničních oblastech. Mimo tyto oblasti je vzácná a v suchých a také horských oblastech chybí. Po stránce fytocenologické je diagnostickým druhem vegetace obnažených den s šáchory asociace Cyperetum micheliani v rámci svazu Eleocharition ovatae (vegetace nízkých jednoletých travin a bylin na obnažených dnech rybníků), dále je diagnostickým druhem vegetace poříčních rákosin s kamyšníkem širokoplodým as. Phalarido arundinaceae-Bolboschoenetum laticarpi v rámci svazu Phragmition australis (sladkovodní rákosiny) a ve vegetaci nízkých rákosin s tajničkou rýžovou as. Leersietum oryzoidis v rámci sv. Glycerio-Sparganion (nízké potoční rákosiny).

Na Prostějovsku v současné době velmi vzácný, ale možná také částečně přehlížený druh. Známa je v současné době jen ze tří lokalit. První je Plumlovská přehrada, další dvě jsou v Prostějově. Byla nalezena v Mlýnském náhonu a v Pivovarském rybníčku na Hloučele včetně navazujícího výskytu v korytě řeky. Výskyt je doložen také z Otaslavic (Weber, PR 30. léta 20. stol.) a z Hrdibořic (Weber, BRNM 1932, 1970, PR 1974). Je pravděpodobné, že bude recentně nalezena na dalších místech, ale mnoho jich asi nebude.

Fotografováno: 25. 8. 2013, Českomoravská vrchovina – Humpolecko, Plačkov