třemdava bílá
Dictamnus albus L. - třemdava bílá
Velmi ozdobná, silně aromatická (vonící citrónem), žláznatě chlupatá bylina z čeledi Rutaceae – routovitých. Lodyhu má 40–80 cm vysokou, přímou, nevětvenou, na bázi dřevnatějící, v horní části tmavě žláznatou. Listy jsou tmavozelené, řapíkaté, dolní jednoduché, eliptické až vejčité, vroubkovaně zubaté. Ostatní jsou jednoduše lichozpeřené, s 3–5 jařmy lístků. Lístky jsou přisedlé, vejčité nebo obvejčité, tupě špičaté, jemně vroubkovaně zubaté, prosvítavě tečkované. Květy vyrůstají na 2–2,5 cm dlouhých stopkách v úžlabí kopinatých listenů. Kališní lístky jsou úzce vejčité, pýřitě a žláznatě chlupaté, korunní lístky pak úzce vejčité, špičaté, k bázi se nehtovitě zužující. Jsou růžové s tmavšími skvrnami podél žilek. Kvete v květnu a červnu, plodem je tobolka s černými a lesklými semeny.
Upozornění: Jedovatá bylina obsahující fotosenzibilizující furanokumariny, které při současném působení slunečního záření mohou poškodit lidskou pokožku.
Roste ve světlých lesích, křovinách, lesostepích a zarostlých skalách většinou na bazických subtrátech. Po stránce fytocenologické je diagnostickým druhem lemů s třemdavou bílou asociace Geranio sanguinei-Dictamnetum albae (v rámci svazu Geranion sanguinei) a vegetace nízkých stepních křovina svazu Prunion spinosae. Dále se uplatňuje v řadě typů teplomilných lesů. Je diagnostickým druhem panonských dubohabřin asociace Primulo veris-Carpinetum betuli, bazifilních dubových řídkolesů as. Lathyro collini-Quercetum pubescentis a Lithospermo purpurocaerulei-Quercetum pubescentis, teplomilných bazifilních doubrav as. Euphorbio-Quercetum, subkontinentálních lesostepních doubrav as. Aceri tatarici-Quercion a panonských sprašových doubrav as. Quercetum pubescenti-roboris.
Třemdava je rozšířena nespojitě od Španělska až po Balkánský poloostrov. Na našem území je rozšířena v termofytiku a navazujícím nejteplejším mezofytiku především středních, severozápadních Čech a jižní a jihozápadní Moravy. Patří k ohroženým, zákonem chráněným druhům naší květeny (C3, §3).
Na Prostějovsko ani na střední Moravu tento druh svým výskytem již nezasahuje. Nejbližší lokality najdeme v jižní části Moravského krasu a u Rousínova.
Fotografováno: 15.5. 2005, Hustopečská pahorkatina – Bořetice, PR Zázmoníky a 24.5. 2008, Želetice – NPP a EVL Na Adamcích
