Jdi na obsah Jdi na menu
 


trýzel tvrdý

4. 11. 2015

Erysimum durum J. Presl et C. Presl – trýzel tvrdý

Rod Erysimum L. - trýzel zahrnuje asi 150 druhů rostoucích v Eurasii, Severní Africe a Severní Americe. Na našem území se můžeme setkat jen se sedmi druhy. Prvním je trýzel tvrdý, který pro vědu popsali češi, bratři Preslové.

Je to dvouletá bylina s přímou, zpravidla 40–100 cm vysokou, chudě větvenou lodyhou. Listy přízemní růžice, které jsou za květu zaschlé a opadané, jsou úzce kopinaté, mělce oddáleně zubaté nebo celokrajné. Dolní a střední lodyžní listy jsou čárkovitě kopinaté až úzce eliptické, 3–7 cm dlouhé, nanejvýš 1 cm široké, špičaté, celokrajné nebo nanejvýš s 1–3 zuby na každé straně, zúženou bází přisedlé. Jsou šedozelené, hustě oděné nejvíce 3–4ramennými chlupy. Květní stopky jsou 2–3,6 mm dlouhé, kališní lísty 4–6 mm dlouhé nejsou na bázi vakovitě vyduté. Sírově žluté korunní lístky jsou zaokrouhlené nebo slabě vykrojené. Kvete od června do srpna, plodem je na povrchu dosti hustě chlupatá (3–5 ramennými chlupy) šešule. Plodní stopky nesoucí šešule jsou nahoru obloukovitě prohnuté.

-erysimum_durum-cely.jpg -erysimum_durum.jpg

Možné záměny: Určování trýzelů není úplně jednoduché. Je nutno sledovat charakter odění listů (počet ramen chlupů). Druhy s převahou 3–5 ramennými chlupy jsou u nás 4: trýzel malokvětý (Erysimum cheiranthoides) se odlišuje květními stopkami, které jsou 2–3x delší než kalich; trýzel vonný (Erysimum odoratum) je charakteristický velkými korunními lístky a na bázi vakovitě vydutým kalichem. Asi nejčastější jsou záměny jsou s trýzelem jestřábníkovitým (Erysimum virgatum), který má střední lodyžní listy širší než 1 cm, po okraji mělce vykrajovaně zubaté, roztroušeně chlupaté, zelené a delší šešule.

-erysimum_durum-list.jpg -erysimum_durum-list1.jpg

Roste v narušovaných xerotermních travinných společenstvech, na skalních osypech, v lemech teplomilných listnatých lesů, na křovinatých stráních, na okrajích komunikací, podél železnic a na ruderalizovaných místech v obcích. Vyžaduje vysýchavé, písčité až hlinité, často mělké a skeletovité, bazické až mírně kyselé, živinami bohaté půdy. Po stránce fytocenologické je diagnostickým druhem dvou vegetačních jednotek. A to ve vegetaci západopanonské skalní stepi na vápenci asociace Poo badensis-Festucetum pallentis v rámci svazu Bromo pannonici-Festucion pallentis (panonská skalní vegetace) a dále ruderální vegetace s bytelem metlatým as. Kochietum densiflorae v rámci svazu Atriplicion (ruderální vegetace vzpřímených jednoletých bylin).

-erysimum_durum-detail.jpg -erysimum-durum-detail1.jpg

Taxon primárně rozšířený v jižní a jihovýchodní části střední Evropy je na našem území rozšířen především v termofytiku, hojněji především v severozápadních a středních Čechách a na jižní Moravě, roztroušeně pak v mezofytiku, kde se v posledních letech šíří jako synantrop podél komunikací, zejména železnic. Do výše položených oblastí kolem 600 m n. m. proniká jen vzácně, v oreofytiku chybí.

O výskytu na Prostějovsku nemáme doposud žádné informace. Pravděpodobně se zde vyskytuje, ale prozatím jen vzácně nebo přechodně. Chybí i historické údaje.

Fotografováno: 30.6. 2012, Plzeňská pahorkatina – Nýrsko, nádraží

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář