Jdi na obsah Jdi na menu
 


večernice lesní

22. 3. 2017

Hesperis sylvestris Crantz subsp. sylvestris – večernice lesní pravá

-hesperis_sylvestris-porost.jpg

Dvouletá bylina, hustě pokrytá převážně žláznatými chlupy. Lodyha je nejčastěji 40–90 cm vysoká (může mít ale i přes 1 m), nad polovinou větvená, větve jsou zprvu zpět zahnuté, výše na lodyze přímé až přímo odstálé. Je chlupatá, na bázi s jednoduchými, výše téměř jen žláznatými chlupy. Listy jsou tenké, hustě pokryté převážně žláznatými chlupy s vtroušenými chlupy jednoduchými. Přízemní a dolní listy jsou řapíkaté, lyrovitě kracovité, 8–15 cm dlouhé, s koncovým úkrojkem podlouhlým a celokrajným a na každé straně s 1–5 nízce trojúhelníkovitými, 10–16 mm dlouhými postranními úkrojky. Střední a horní lodyžní listy jsou přisedlé, vejčitě kopinaté až kopinaté, 2–6 cm dlouhé, dlouze zašpičatělé s mělce srdčitou až slabě objímavou bází, zubaté, při bázi až hrubě zubaté. Květenství je hrozen, obvykle větvený, až 70květý. Květní stopky jsou přímo až šikmo odstálé, hustě žláznatě chlupaté. Kališní lístky jsou vejčité až úzce kopinaté, žláznatě chlupaté, v dolní ⅓ purpurové. Korunní lístky jsou obvejčité, bledě fialové až fialové. Kvete od května do července, plodem je oblá, lysá nebo na bázi žláznatě chlupatá šešule.

-hesperis_sylvestris-cela.jpg -hesperis_sylvestris-cela1.jpg

Možné záměny: S určováním tohoto poměrně nápadného a typického druhu nejsou problémy. Trochu se jí podobá u nás nepůvodní večernice vonná (Hesperis matronalis), která je ale vytrvalá, nemá žláznaté odění a má odlišný tvar listů.

-hesperis_sylvestris-kvet.jpg -hesperis_sylvestris-kvet1.jpg

Druh rostoucí na lesních okrajích, mýtinách a kamenitých stráních, zřídka také na sekundárních stanovištích. Vyžaduje hlinité, řidčeji kamenité a štěrkovité půdy kyselé i zásadité reakce. Pro žádnou vegetační jednotku není diagnostickým druhem.

-hesperis_sylvestris-detail.jpg -hesperis_sylvestris-detail1.jpg

Druh jihovýchodní části střední Evropy, přičemž hranice souvislého areálu prochází střední Moravou. U nás ji dle literatury najdeme především v termofytiku a teplejším mezofytiku středních Čech, středního Polabí, jižní a střední Moravy. Recentních údajů o výskytu však není příliš mnoho. Nejvíce jich je na Pavlovských kopcích a v Podyjí. V aktuálním Červeném seznamu je hodnocená jako ohrožený druh naší květeny (C3).

Fotografováno: 9.6. 2010, Moravské podhůří Vysočiny – Plešice, nad řekou Jihlavou a 8.6. 2015, Pavlovské kopce – NPR Děvín-Kotel-Soutěska, nedaleko hradu Děvičky

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář