Jdi na obsah Jdi na menu
 


vrba bílá

18. 2. 2015

Salix alba L. - vrba bílá

-salix_alba-cela.jpg

Vrba bílá je 20–30 m vysoký strom s hustou, metlovitou korunou s tenkými větvemi s ostrým úhlem větvení. Kmen je přímý s borkou zpočátku hladkou, později podélně brázditou, tmavošedou. Letorosty jsou tenké, jemně přitiskle chlupaté, nejčastěji špinavě hnědofialové nebo i žluté, oranžové nebo červené. Pupeny jsou vejcovité, 3–5 mm dlouhé, hnědozelené, chlupaté. Listy jsou kopinaté až podlouhle kopinaté s čepelí 7–11 cm dlouhou a 1,2–1,6 cm širokou, na okraji ostře žláznatě pilovitou, dlouze zašpičatělou, na bázi klínovitou, na líci řídce chlupatou, na rubu s bělavým voskovým povlakem hedvábnitě chlupatou přitisklými chlupy. Řapík je 4–7 mm dlouhý se žlázkami u báze čepele. Palisty jsou slabě vyvinuté a záhy opadávají. Jehnědy jsou úzce válcovité, 5–6 cm dlouhé, stopky květenství dlouhé s několika celokrajnými listy. Samčí květy mají 2 tyčinky a 2 nektariové žlázky. Kvete v dubnu a květnu společně s rašením listů, dožívá se 80–100 let.

-salix_alba.jpg -salix_alba1.jpg

Možné záměny: S určováním vrby bílé nebývají většinou problémy. Žádná naše další stromová vrba nemá oboustranně chlupaté listy. Pozor ale na často se vyskytujícího křížence s vrbou křehkou (Salix x rubens) včetně zpětných kříženců. Jedinci jsou intermedierního vzhledu s listy oboustranně roztroušeně chlupatými a jednou nektariovou žlázkou.

-salix_alba-vetev.jpg -salix_alba-vetev1.jpg

Je primárně dřevinou lužních lesů a pobřežních houštin podél větších řek. Vyžaduje hluboké, hlinité a písčitohlinité, živinami bohaté půdy. Jako teplomilná dřevina bývá ve vyšších polohách poškozována pozdními mrazy. Naopak snáší i dlouhodobější záplavy.
Nejhojnější je v planárním až kolinním stupni v Polabí, Poohří, v úvalech Svratky, Dyje a Moravy. Jako lesnicky pěstovaná dřevina se vysazuje i mimo oblast původního výskytu, ve vyšších polohách je nejčastěji pěstovaná jako “hlavatá” vrba. Často se vysazuje na břehy rybníků nebo jako alejový strom na nábřežích. Na hřbitovech můžeme najít smuteční převislou vrbu (cv. Tristis) s převislými žlutými větvemi.

-salix_alba-list.jpg -salix_alba-list1.jpg

Na Prostějovsku je druh rozšířený především v nižších polohách Drahanské vrchoviny a na Hané, kde bývá častá např. podél odvodňovacích kanálů. Ve vyšších polohách je vzácná, naopak je zde poměrně hojný výše zmíněný kříženec s vrbou křehkou, dříve častěji vysazován podél zmeliorovaných potoků.

Fotografováno: 20.6. 2012, Českomoravská vrchovina – Žďársko, Bory a 7.7. 2012, Hornomoravský úval – mezi Pivínem a Čelčicemi

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář