vstavač bledý
Orchis pallens L. – vstavač bledý
Vytrvalá, 15–40 cm vysoká bylina. Lodyha je jemně rýhovaná, zelená, na bázi s nezelenými šupinovitými listy, nad bází nebo v dolní polovině olistěná, pod květenstvím bezlistá. Listy jsou v počtu 3–5, podlouhlé až podlouhle obvejčité, k bázi se pozvolna zužující, 5–12 cm dlouhé a 1,5–4 cm široké. , na vrcholu tupé až tupě špičaté, šedozelené, nad bází bez teček, neskvrnité, nejhořejší list někdy lodyhu pochvovitě objímá. Klas je vejcovitý až vejcovitě válcovitý, hustý, 4–10 cm dlouhý se 7–20 květy. Listeny jsou kopinaté, zdéli semeníku nebo delší, na vrcholu špičaté, jednožilné, světle zelené. Květy jsou světle žluté, vonící obdobně jako bez černý. Vnější okvětní lístky jsou jsou vejčitě podlouhlé, 7–9 mm dlouhé, na vrcholu tupé, postranní ven zahnuté, střední lístek vzhůru směřující. Postranní vnitřní lístky jsou podlouhlé, 5–7 mm dlouhé, skloněné v neúplnou přilbu. Pysk je v obrysu příčně okrouhlý, širší než dlouhý, plochý nebo na okraji mírně dolů skloněný, 6–8 mm dlouhý, trojlaločný, žlutý. Střední lalok je okrouhlý, celokrajný nebo na vrcholu jemně zubatý, postranní laloky jsou okrouhlé, kratší než střední lalok. Ostruha směřuje rovnovážně dozadu. Kvete v květnu a červnu, plodem je válcovitá až vřetenovitá tobolka.
Možné záměny: Záměna s jiným druhem v kvetoucím stavu je nepravděpodobná. Na našem území se vyskytuje ještě jeden žlutě kvetoucí prstnatec bezový, který se liší zelenými listeny delšími než květy a nejvyššími listy v době květu od lodyhy odstávajícími.
Je druhem světlých listnatých lesů, především bučin a suťových lesů a jejich lemů. Vzácněji se s ním setkáme také na navazujících mezofilních loukách. Vyžaduje čerstvě vlhké, neutrální až zásadité, humózní a zpravidla vápnité půdy. Po fytocenologické stránce se nejvíce uplatňuje ve vegetaci suťových a skalních lesů svazu Tilio platyphylli-Acerion a vápnimilných bučinách sv. Sorbo-Fagetum sylvaticae.
U nás je druh svým výskytem vázán na karpatskou část Moravy, kde je známo nejvíce lokalit v Bílých Karpatech, Chřibech, Hostýnských vrších, v Javorníkách a Moravské bráně. Vzácně roste na severní a střední Moravě, kde však převažují lokality historické nad recentními. V Čechách je velmi vzácný, v posledních letech ověřený jen na čtyřech izolovaných lokalitách: v PP Homolka u Lázní Bělohrad, u Strakonic, u Záhořic na Karlovarsku a v PP Krasíkov nedaleko Konstantinových lázní. Patří k silně ohroženým, zákonem chráněným druhům naší květeny (C2b, §2).
Na Prostějovsku druh neroste a ani nám nejsou známy žádné historické údaje. Nejbližší recentní lokalitu najdeme na Vyškovsku u obce Terešov.
Fotografováno: 15. 4. 2007, Hanácká pahorkatina – Hlubočany, Terešov a 10. 5. 2010, Bílé Karpaty, Strání
