ČSOP ZO Hořepník

Phyteuma orbiculare L. – zvonečník hlavatý

Vytrvalá bylina s přízemní listovou růžicí a tenkým kořenem. Lodyha je zpravidla 10–30 cm vysoká, přímá, nevětvená. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté s čepelí kopinatou až eliptickou, na bázi srdčitou, zaokrouhlenou nebo zúženou, nepravidelně pilovitou nebo vroubkovanou. Dolní lodyžní listy jsou krátce řapíkaté až přisedlé, kopinaté nebo eliptické, nepravidelně ilovité až celokrajné, ostatní postupně menší a užší, přisedlé, poloobjímavé, nejhořejším listenům podobné. Všechny listy a listeny jsou lysé nebo nanejvýš řídce chlupaté. Květenství je hlávkovité, za plodu se mírně prodlužující. Zašpičatělé zákrovní listeny, které jsou přitisklé ke květům, se vzájemně překrývají a jsou rozestálé nebo nazpět ohnuté. Koruna je 11–18 mm dlouhá, modrá, před rozkvětem výrazně zakřivená. Kvete v květnu a červnu, plodem jsou tobolky s drobnými hnědožlutými semeny.

Taxonomická poznámka, možné záměny: V Květeně 6 i ve starém Klíči ke květeně (2001) se uvádějí 3 poddruhy rozlišované na základě přítomnosti a absence zbytků loňských listů a na základě poměru délky řapíku a čepele. Z dnešního pohledu není zřejmě takové rozlišování opodstatněné. K tomuto řešení se přiklonil i nový Klíč (2021) V době květu nezaměnitelný druh naší flóry.

Roste na loukách, slatinách, světlých olšinách nebo i na skalnatých svazích ve vysokých horských polohách. Vyžaduje minerálně bohatší, střídavě až čerstvě vlhké půdy jak na kyselých, tak bazických podkladech. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem vegetace alpínských trávníků s psinečkem alpským asociace Saxifrago paniculatae-Agrostietum alpinae v rámci svazu Agrostion alpinae (květnaté skalní trávníky sudetských karů), častý je jeho výskyt také ve vegetaci střídavě vlhkých bezkolencových luk sv. Molinion caerulae, vápnitých slatin sv. Caricion davallianae nebo i vlhčích typů širokolistých trávníků sv. Bromion erecti.

Poměrně vzácný druh na celém našem území, který v řadě oblastí aktuálně zcela chybí. Poněkud častější je v Doupovských horách, na Křivoklátsku, ve východních Čechách, na Drahanské vrchovině, v Oderských vrších a Bílých Karpatech. Řada lokalit zanikla ukončením obhospodařování nebo i cíleným zalesněním. Druh vyžaduje alespoň občasné pokosení lučního porostu, z neobhospodařovaných biotopů postupně mizí. Patří k vzácným druhům naší květeny, poprávu patří k silně ohroženým, zákonem chráněným druhům (EN, C2t, §2).

Na Prostějovsku je jeho výskyt omezen pouze na Drahanskou vrchovinu, kde je nejhojnější v okolí Horního Štěpánova, vzácnější je v okolí Lipové, Protivanova, Nivy a ve VÚ Březina. Typický je pro střídavě vlhké louky a jejich přechody do vlhkých pcháčových nebo rašelinných luk. V rámci ČR patří populace zvonečníků na loukách Drahanské vrchoviny k jedněm z nejpočetnějších a jejich ochrana je tak velmi důležitá pro další budoucnost tohoto druhu u nás.

Fotografováno: 1. 6. 2008 a 9. 6. 2013, Drahanská vrchovina – Horní Štěpánov, PR Uhliska a východní okraj vsi