zvonečník klasnatý
Phyteuma spicatum L. - zvonečník klasnatý
Vytrvalá bylina s lodyhou vysokou 20–80 cm. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté se srdčitou čepelí, která je přibližně stejně dlouhá jako široká, nepravidelně (často 2x) pilovitá, zašpičatělá, ve střední části často černě nebo hnědočerně skvrnitá. Dolní a střední lodyžní listy jsou řapíkaté s čepelí postupně delší než širokou, jednoduše pilovitou. Nejhořejší listy jsou až přisedlé, oddáleně pilovité až celokrajné. Květní klas je válcovitý až vejcovitý, za plodu se prodlužující. Zákrovní listeny jsou úzce kopinaté až čárkovité, rozestálé až nazpět zahnuté, nepřekrývající se. Koruna je bílá, nažloutlá až nazelenalá (ojediněle i bledě modrá), kvete od května do července.
Poznámka: Druh je značně variabilní v olistění, ve tvaru listů a také skvrnitost listů má povahu individuální variability. Velmi vzácně se vyskytující rostliny s bledě modře zbarvenými květy, které bývají hodnoceny i jako subsp. coeruleum, je zřejmě možné hodnotit nanejvýš v ranku variety. V místech společného výskytu s Phyteuma nigrum (zvonečník černý), především na Šumavě a v Krušných horách, jsou velmi častí kříženci a celé hybridní roje, protože F1 kříženci po těchto rodičích jsou plodní a zpětně se kříží.
Roste na loukách, na horských vysokobylinných nivách, v trávnících, v mezofilních lesích a olšinách. Z pohledu fytocenologického je diagnostickým druhem subalpínských trávníků s třinou rákosovitou asociace Bupleuro longifoliae-Calamagrostietum arundinacae (v rámci svazu Calamagrostion arundinacae), dále dvou asociací v rámci sv. Adenostylion alliariae, a to subalpínských upolínových niv as. Trollio altissimi-Geranietum sylvatici a subalpínských srhových niv as. Laserpitio archangelicae-Dactylidetum glomeratae. Významně se zvonečník uplatňuje také v horských trojštětových loukách (sv. Polygono bistortae-Trisetion flavescentis), kde je diagnostickým druhem horských trojštětových luk s kakostem lesním as. Geranio sylvatici-Trisetetum flavescentis a horských knotovkových luk as. Melandrio rubri-Phleetum alpini. Diagnostickým druhem je také v druhově bohatých subalpínských smilkových loukách as. Thesio alpini-Nardetum strictae (v rámci sv. Nardion strictae) a subalpínských trávnících horského stupně Krkonoš as. Sileno vulgaris-Nardetum strictae (v rámci sv. Nardo strictae-Agrostion tenuis).
Na našem území je rozšířen roztroušeně na většině území. Místy je hojný, naopak lokálně je vzácný a v některých oblastech i chybí (např. některé partie Českomoravské vrchoviny, jižních Čech nebo jižní Moravy). V oreofytiku je vesměs hojný s výjimkou Jihlavských vrchů, kde asi neroste.
Na Prostějovsku nepříliš hojný druh rozšířený především ve vyšších polohách Drahanské vrchoviny, kde je nejčastější v údolí potoků (hojněji např. v údolí Bělé mezi H. Štěpánovem a VN Boskovice). Téměř chybí údaje z Hané, kde je nedostatek vhodných biotopů a existuje odsud jen starý údaj z Vitčického lesa (Neuhäusl 1968).
Fotografováno: 7.6. 2012, Drahanská vrchovina – údolí Bělé, nad VN Boskovice a 29.6. 2012, Šumavské pláně – Stará Hůrka
