Kocuřina
- - Kocuřina - -
Vrch Kocuřina (kóta 399 m n.m.) se nachází v katastru obcí Hluchov a Přemyslovice, i když daleko blíže jsou obce Ptení a Ptenský Dvorek. Jedná se o jižně a jihozápadně orientované svahy nad říčkou Romží, jejímž údolím je vedena železniční trať spojující Prostějov a Konici. Jedná se o jednu z posledních výsep teplomilné květeny, která postupovala údolím Romže do nitra Drahanské vrchoviny.
Potenciální přirozenou vegetaci by tvořila černýšová dubohabřina. Současný vegetační kryt je tvořen zčásti nepůvodními smrkovými a borovými porosty, na exponovanějších místech zůstaly zachovány acidofilní doubravy, které lze v okolí vrcholu hodnotit jako doubravy teplomilné. Nedaleko vrcholu najdeme v okolí vysílače také fragment acidofilní bučiny. Geologický podklad je kyselý, tvořený kulmskými drobami drahanského kulmu.
Nejcennější zbytky lesní vegetace zůstaly zachovány na jihozápadním svahu Kocuřiny nad širokou lesní cestou. Stromové patro je tvořeno dubem zimním (Quercus petraea), místy s vtroušeným smrkem (Picea abies), habrem (Carpinus betulus) a lípou srdčitou (Tilia cordata). Bylinné patro je chudší s dominantní třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), bikou bělavou (Luzula luzuloides) a lipnicí hajní (Poa nemoralis). Místy se objevuje smolnička obecná (Lychnis viscaria), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera) a čilimník černající (Cytisus nigricans). V okolí vrcholu se vyskytuje několik teplomilných prvků, jako např. zběhovec lesní (Ajuga genevensis), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), rozrazil vídeňský (Veronica vindobonensis), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum) a ostřice horská (Carex montana). Je zajímavé, že sem již nezasahuje ostřice nízká (Carex humilis), která v údolí Romže zasahuje až do teplomilných doubrav mezi Lutotínem a Běleckým mlýnem, vzdálených vzdušnou čarou jen 2,5 km.
Na závěr:
Zbytek acidofilních a teplomilných doubrav typických pro Drahanské podhůří. Další budoucnost lokality je otázkou. Lesní pozemky jsou v soukromém vlastnictví firmy Bělecký mlýn s.r.o., která zároveň provozuje vyhlášenou restauraci Bělecký mlýn. Území je poměrně obtížně přístupné, protože je celý kopec součástí obory, která vznikla v roce 2009. Do obory ale není vyložený zákaz vstupu, ale je v podstatě na vlastní nebezpečí. Chován je zde daněk skvrnitý a jelen Dybovského.
