mokřad v Bělé na Kladecku
- mokřad v Bělé -
Cenný mokřad se nachází na Kladecku v údolí Bělé, pravostranného přítoku potoka Nectava, v blízkosti opuštěného bývalého rekreačního střediska SSM Upolín. Jedná se o mírně ukloněnou úzkou nivu potoka a návazné báze svahů údolí. Geologickým podkladem svahů jsou jílovité břidlice a vápenec, jehož vlivy se projevují i vývojem slatinné louky a výskytem druhů minerotrofních rašelinišť. V dolní části na bázi pravého svahu existuje drobné prameniště.
Na lokalitě najdeme slatinnou louku, která je v rámci Drahanské vrchoviny ojedinělým fenoménem. Slatinná louka je ale pouhým fragmentem většího slatinného lučního biotopu, který byla zničen při stavbě rekreačního areálu, v 70. letech 20. století, kdy část byla přeměněna navážkou na hřiště a z části se stala umělá vodní nádrž fungující svého času jako koupaliště. I ten třetinový zbytek spolu s pcháčovou loukou na levém břehu vodoteče je útočištěm pro velmi cenná rostlinná společenstva se zvláště chráněnými druhy. Především výskyt ostřice Davallovy (Carex davalliana) je pro region střední Moravy zvláště významný. Okolo dvou stovek trsů silně ohrožené ostřice odchylné (Carex appropinquata) rostoucí společně s ostřicí latnatou (Carex paniculata) tvoří křížence těchto druhů (Carex x solstitialis), který je z území České republiky sice herbářově doložen, ale v současnosti je živý kříženec znám jen z této lokality.
Z dalších významných ostřic se tu vyskytuje ostřice stinná (Carex umbrosa) a ostřice trsnatá (Carex cespitosa). Suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), který tu roste v menší populaci, indikuje vápnitou složku v půdě. Lze zde spatřit i dva typicky podhorské druhy vyskytující se v kulminační části Drahanské vrchoviny, rdesno hadí kořen (Bistorta major) a žluťuchu orlíčkolistou (Thalictrum aquilegifolium). Zajímavý je výskyt několika desítek rostlin silně ohrožené škardy ukousnuté (Crepis praemorsa). Pozoruhodný je fytogeografický významný nález ostřice ptačí nožky (Carex ornithopoda) ze sušších travnatých ploch navazujících na mokřad. Na sušších výše položených partiích roste ohrožený hořec brvitý (Gentiana ciliata) a světlík větvený (Euphrasia nemorosa), na mokřadu i v sušších partiích je docela hojný prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Slatinná louka je cenná také výskytem vzácnějších druhů mechorostů. Jedná se zejména o rokyt luční (Hypnum pratense) a vlasolistec vlhkomilný (Tometypnum nitens). Rostou zde také další vzácnější druhy jako rokýtek vlhkomilný (Amblystegium radicale), měřík oválný (Plagiomnium ellipticum) a měřík vyvýšený (Plagiomnium elatum). Protože je rekreační areál opuštěn, příroda se snaží získat zpět ztracená místa. Na obnažené ploše hřiště se šíří vegetace spolu s ohroženou sítinou alpskou (Juncus alpinoarticulatus) na trvale vlhčí části, litorál vodní nádrže bohatě zarostl ostřicí odchylnou (Carex appropinquata), ostřicí rusou (Carex flava) a bahničkou bahenní (Eleocharis palustris). Na štěrkové navážce je zajímavostí sekundární výskyt vrbovky rozmarýnolisté (Epilobium dodonaei). Pokud ovšem začne rekreační zařízení fungovat, dojde pravděpodobně k destrukci těchto stanovišť. Z obavy z této možné situace, kdy by byla ohrožena i zachovalá část mokřadu, došlo k vykoupení jeho částí do majetku ČSOP. Zároveň se podařilo za spolupráce a pomoci Agentury ochrany přírody a krajiny – střediska Olomouc iniciovat správní řízení na vyhlášení zvláště chráněného území v kategorii přírodní památka. V současné době je část mokřadu registrována jako významný krajinný prvek s názvem Horní mlýn. Na závěr: Tato lokalita je naprosto ojedinělým fenoménem široko daleko a druhová garnitura, kterou tady najdeme, je také v regionálním měřítku naprosto unikátní. Podle posledních informací je vyhlášení zákonné ochrany tohoto území formou přírodní památky naspadnutí. Lokalita je pravidelně jednou ročně kosena a byla provedena také redukce křovin.
ostřice Davallova vlasolistec vlhkomilný ostřice ptačí nožka
škarda ukousnutá suchopýr širolistý vrbovka rozmarýnolistá
