Úsobrnské údolí
- Úsobrnské údolí -
Údolí říčky Úsobrnky mezi Horním Štěpánovem – Novými Sady a Úsobrnem v prostoru, kde říčka opouští Drahanskou vrchovinu a dostává se do severního výběžku Malé Hané. Údolí je poměrně hluboce zařezané a projevuje se v něm typická teplotní inverze. Je jím vedena silnice třetí třídy spojující H. Štěpánov a Úsobrno a náleží do dvou krajů, Olomouckého a Jihomoravského.
Koryto Úsobrnky je poměrně citlivě upraveno, především došlo na několika místech ke zpevnění břehů kameny. Jinak působí tok přirozeným dojmem a má kamenité koryto. Prakticky celé údolí je zalesněno, pouze v horní části jsou kosené podmáčené louky s dominancí pcháče zelinného (Cirsium oleraceum). Zalesněno je z velké části smrkem, zejména na svazích pak působí smrčina nepatřičně. V úzké nivě je stromové patro také tvořeno smrkem, ale jedná se především o starší jedince, přimísen je jasan ztepilý a olše lepkavá. Ojedinělé zbytky bučin na svazích se zachovaly v „blanenské“ části údolí, kde se jedná o zbytky acidofilních i druhově bohatších květnatých bučin. V nivě Úsobrnky najdeme také fragmenty potočních olšin a olšových jasenin.
V bylinném patře v nivě převládají lesní druhy, místy na úživnějších místech i druhy náročnější, jako je kyčelnice devítilistá (Dentaria eneaphyllos) a k. cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Zajímavostí je na těchto místech výskyt ostřice chlupaté (Carex pilosa). Z chladnomilnějších druhů zde najdeme poměrně hojně devětsil bílý (Petasites albus) a růži převislou (Rosa pendulina). K nepochybně zajímavým, regionálně vzácným druhům, patří pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), na jednom místě byla nalezena také dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia). K nejvzácnějším druhům údolí patří bezesporu dva druhy. Prvním je jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), který zde roste na jediném místě v počtu několika málo jedinců. Druhým je kruštík Greuterův (Epipactis greuteri), vápnomilná orchidej, která zde roste v příkopech silnice a jejich těsném sousedství a je zřejmě vázána na substrát použitý při stavbě silnice.
kyčelnice devítilistá dymnivka bobovitá jednokvítek velekvětý
Z dalších, už běžnějších druhů stojí za zmínku lýkovec vonný (Daphne mezereum), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a dymnivka plná (Corydalis solida).
Na závěr: Krajinářsky i botanicky cenné území, které se nezdá být bezprostředně ohroženo, pokud nepočítáme nešetrnou lesní těžbu. V posledních letech došlo k rekonstrukci silnice v celém údolí. Zdá se, že při stavebních pracech nedošlo k žádnému viditelnému poškození cenných mikrolokalit a rok po dokončení rekonstrukce silnice byla populace kruštíka Greuterova potvrzena ve stejně vitální, možná ještě silnější populaci. Nicméně pravidelné čištění příkopů by jeho populaci mohlo značně oslabit.