PR Blátka
- - přírodní rezervace Blátka - -
Jedno z nejrozsáhlejších chráněných území na okrese Prostějov s rozlohou 83,5 ha v katastrech obcí Určice, Vincencov a Vranovice–Kelčice. Vyhlášeno bylo v roce 1985 za účelem ochrany původní stromové, keřové a bylinné vegetace. Ve zřizovacím výnosu se dále uvádí, že se zde z chráněných rostlin vyskytuje bledule jarní, vemeník dvoulistý, sněženka podsněžník, prvosenka vyšší, lilie zlatohlavá, dřín obecný, koniklec obecný, modřenec chocholatý a hvězdnatec čemeřicový. Tolik výtah ze zřizovacího výnosu.
Než si popíšeme současný stav chráněného území, tak nejprve několik obecných informací. Lokalita Blátka se nachází na rozhraní fytochorionu termofytika 21a. Hanácká pahorkatina a mezofytika 71c. Drahanské podhůří. Klimatická oblast je to mírně teplá (MT11), geologické podloží je tvořeno kulmskými drobami vesměs překrytými kvartérními sedimenty.
Dnes je toto území z dobrých 80% tvořeno lesy či pasekami, a to lesy tvořenými v drtivé většině stanovištně nevhodnými jehličnatými dřevinami (smrk, borovice), místy i nepůvodním akátem. Jen ve fragmentech jsou přítomny i přirozenější, druhově chudší dubohabřiny. V okolí Kelčického potoka, který územím protéká, jsou vyvinuty poměrně eutrofní olšiny. Na jihovýchodním okraji rezervace jsou zachovány suché acidofilní trávníky s populací koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Ze zoologického pohledu jsou zajímavé dva rybníčky s výskytem v nedávné době ještě početné populace kuňky obecné (Bombina bombina).
Po botanické stránce je území z 90% nezajímavé. Za zmínku stojí pouze dvě místa v jihovýchodní partii rezervace. Jde o humózní dubohabřinu přecházející do olšiny s bohatším bylinným podrostem s výskytem lilie zlatohlavé (Lilium martagon), kokoříku mnohokvětého (Polygonatum multiflorum), sasanky pryskyřníkovité (Anemone ranunculoides), žindavy evropské (Sanicula europaea) a několika trsíky sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis). Vzácně se zde objevuje i zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum). Druhým místem je již výše zmíněný suchý trávník s koniklecem. Druhově není příliš bohatý, za zmínku stojí snad výskyt kostřavy walliské (Festuca valesiaca), ostřice nízké (Carex humilis), rozrazilu klasnatého (Pseudolysimachion spicatum), rozrazilu rozprostřeného (Veronica prostrata) a modřence chocholatého (Muscari comosum).
Některé druhy, uvedené ve zřizovacím výnosu, se zde opravdu vyskytují (sněženka, koniklec, lilie). Dřín (Cornus mas) se vyskytuje v JV části podél Kelčického potoka (pravděpodobně výsadba). J. Pospíšilová (1983) ve své středoškolské práci týkající se návrhu ochrany lokalit Blátka, Vranovský háj a Kluč uvádí výskyt vemeníku dvoulistého a především hvězdnatce čemeřicového (Hacquetia epipactis), který není z jiné lokality na Prostějovsku udáván. Oba druhy jsou zdokumentovány fotograficky a o jejich tehdejším výskytu není zřejmě pochyb. Výskyt hvězdnatce se doposud nepodařilo znovu ověřit a bylo by vhodné se o to pokusit. V případě jeho ověření by se jednalo o jedinou lokalitu na okrese Prostějov a jednu z nejzápadněji položených lokalit druhu v ČR.
Na závěr:
Území, tak jak je vyhlášeno, zcela jistě nesplňuje parametry přírodní rezervace, a bylo by žádoucí provést kroky k nápravě. Rozlohu chráněného území razantně zmenšit a chránit opravdu jen ty fragmenty, které za to stojí. Především tedy suchý trávník s koniklecem, navazující rybníčky s kuňkou a dalšími obojživelníky (rosnička, čolci) a květnatou humózní dubohabřinu.
