ČSOP ZO Hořepník

- přírodní rezervace Pavlovské mokřady -

Mokřady a rašeliniště v pramenné oblasti říčky Bělé v kulminační části Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 650 - 680 m. Rozsáhlá rezervace významná z krajinářského, zoologického i botanického hlediska. Nejhodnotnější je fragment rašeliniště, které je na Drahanské vrchovině svým typem ojedinělé. Jedná o zbytek vytěženého humolitového ložiska, které v minulosti tvořilo vyklenutou čočku téměř dva metry silnou. Zároveň s těžbou rašeliny došlo na území dnešní rezervace k nevhodným zásahům narušující vodní režim, a které vedly ke snížení hladiny spodní vody. V důsledku odvodnění rašeliniště, ke kterému došlo asi koncem 70. let zmizela řada významných rašelinných druhů jako např: vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zevar nejmenší (Sparganium natans) a rozchodník huňatý (Sedum villosum). Negativně se projevilo i ukončení obhospodařování částí okolních vlhkých luk. Ty dnes zarůstají vysokými travami (rákos, třtina křovištní) a rozvoj vegetace je omezován zbytky suché biomasy.

Přesto na území rezervace přežívá řada významných rostlinných druhů. Z vyšších rostlin: ďáblík bahenní (Calla palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), suchopýru pochvatý (Eriophorum vaginatum), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), sítina kostrbatá (Juncus squrosus), ostřice rusá (Carex flava), ostřice odchylná (Carex appripinquata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kostřava vláskovitá (Festuca filiformis), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum).

Také po stránce bryologické jde o zajímavou lokalitu. Z mechorostů: zde roste dnes silně ohrožená bařinatka obrovská (Calliergon giganteum), dále měřík oválný (Plagiomnium ellipticum), lesklec Rutheův (Plagiothecium ruthei) a měřík velkolistý (Rhizomnium magnifolium).
Ze starších údajů  jsou  z rašeliniště dokladované nálezy reliktní játrovky olešky irské (Moerckia hibernica) a reliktního mechu bažiníku kostrbatého (Paludella squarrosa), a to ještě kolem roku 1960. Oba druhy je ale nutno považovat za vyhynulé. 

               ďáblík bahenní                                klikva bahenní                              vrba pětimužná

Na závěr: Tato dnes nejrozsáhlejší přírodní rezervace ve vrcholové části Drahanské vrchoviny je i přes řadu negativních vlivů jednou znejcennějších. Samozřejmě, že původní vrchoviště a přechodové rašeliniště je minulostí. Vrchoviště bylo takřka kompletně odvodněno, odtěženo a zalesněno smrkem. Přechodové rašeliniště pod Dolním rybníkem bylo vybagrováno místním JZD a dnes jsou zde mokřady s vrbou pětimužnou. Ale i tak je území nesmírně cenné nejen z krajinářského hlediska. Několik druhů rostlin zde má jednu z mála (prstnatec Fuchsův, suchopýr pochvatý, sítina kostrbatá) nebo jedinou lokalitu (klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá, ďáblík bahenní, černýš lesní) na Drahanské vrchovině. Ještě v roce 1998 zde byl zaznamenán všivec bahenní, který je v území dnes nezvěstný. Nejcennějšími společenstvy je fragment přechodového rašeliniště a vrchoviště, porosty smilkových luk s všivcem lesním, porosty vysokých ostřic s ostřicí latnatou, vrbové křoviny s vrbou pětimužnou a fragment pcháčové louky a prstnatcem májovým a kosatcem sibiřským. Managementové zásahy se po roce 1999, kdy v území proběhla opatření ke zlepšení vodního režimu lokality omezují na kosení malé části smilkové louky s výskytem všivce lesního.