PP Kopaniny
- - přírodní památka Kopaniny - -
Přírodní památka Kopaniny je chráněným územím od roku 1990 a chrání mozaiku luk, remízků a starých sadů v údolíčku drobného potoka jihozápadně od Ondratic. Lokalitu o rozloze něco málo přes 9 ha najdeme v podhůří Drahanské vrchoviny v mírně teplé klimatické oblasti (MT11) na rozhraní fytochorionů mezofytika (71c. Drahanské podhůří) a termofytika (21a. Hanácká pahorkatina). V geologickém podloží převažují pleistocénní spraše a sprašové hlíny. Nadmořská výška lokality se pohybuje mezi 300–370 m. Jedná se o poměrně hluboce zaříznuté údolí Ondratického potoka se svahy, místy zterasovatěnými.
Při pohledu na letecké snímky území pořízené v roce 1953 můžeme vidět pestrou mozaiku drobných pozemků (vesměs lučních) oddělených liniovou výsadbou ovocných dřevin. Většina území byla v té době pravděpodobně pasena a kosena. Současný stav území je diametrálně odlišný. Většina chráněného území je zarostlá náletem dřevin, luční porosty zůstaly zachovány jen na severozápadně ukloněném pravobřežním svahu. Maloplošné luční enklávy najdeme ještě také v západní části lokality. Z dřevin se vyskytují různé kultivary ovocných dřevin, zejména třešní a slivoní. Jedná se ale vesměs o přestárlé exempláře. Z keřů je hojná růže šípková (Rosa canina), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Cornus sanguinea), hloh (Crataegus sp.), líska obecná (Corylus avellana) a brslen evropský (Euonymus europaea). Vzácně se potkáme i s teplomilnější růží polní (Rosa agrestis).
Ochranářsky nejcennějším biotopem je druhově chudší trávník na prudkém svahu svazu Bromion erecti, asociace Carlino acaulis-Brometum erecti. V porostu dominuje sveřep vzpřímený (Bromus erectus), kostřava červená (Festuca rubra) a ovsíř pýřitý (Avenula pubescens). Z širokolistých bylin je nejčastější chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), jitrocel prostřední (Plantago media), šalvěj luční (Salvia pratensis), vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia), vítod chocholatý (Polygala comosa), mochna sedmilistá (Potentilla heptaphylla), violka srstnatá (Viola hirta), pryskyřník mnohokvětý (Ranunculus polyanthemos), kručinka barvířská (Genista tinctoria) a krvavec menší (Sanguisorba minor). Z druhů regionálně vzácnějších můžeme jmenovat např. prvosenku jarní (Primula veris), svízelku lysou (Cruciata glabra), tužebník obecný (Filipendula vulgaris) a kozlík lékařský (Valeriana officinalis). V této části území se vyskytuje také hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) a v roce 2013 byla překvapivě objevena také silně ohrožená vratička měsíční (Botrychium lunaria). V současné době jde o jedinou recentní lokalitu tohoto druhu nejen na Prostějovsku, ale i na celé střední Moravě.
Fragmenty lučních porostů najdeme také v západní části území, kde mají spíše přechodný charakter k úzkolistým trávníkům sv. Koelerio-Phleion phleioidis a k lemovým společenstvům sv. Geranion sanguinei. Zde najdeme třeba čistec přímý (Stachys recta), bělozářku větevnatou (Anthericum ramosum), máčku ladní (Eryngium campestre), kostřavu žlábkatou (Festuca rupicola) a smldník jelení (Peucedanum cervaria). Nejvýznamnějším druhem rostoucím zde v početné populaci je silně ohrožený pryšec hranatý (Euphorbia angulata).
Podobně zajímavé jsou zatravněné, pravidelně kosené terasy mezi chráněným územím a fotbalovým hřištěm. Kromě některých výše zmíněných druhů zde roste regionálně vzácný světlík lékařský (Euphrasia officinalis). V podrostu křovin na hranici přírodní památky byl zjištěn vzácnější rožec hajní (Cerastium lucorum).
V literatuře je uváděn výskyt i dalších zajímavých druhů, jako je hvězdnice chlumní (Aster amellus), modřenec chocholatý (Muscari comosum) a kakost krvavý (Geranium sanguineum). Jejich výskyt v území je i dnes vysoce pravděpodobný. Tradován je také výskyt přesličky největší (Equisetum telmateia), který se ale nepodařilo mnoho let ověřit a je nutno jej v případě neexistence herbářového dokladu považovat za sporný.
Na závěr: Bezesporu zajímavé území, které ale v minulosti bylo zcela jistě druhově daleko zajímavější. Na lokalitě probíhá pravidelný management formou kosení (bohužel ne vždy v optimálních termínech), v posledních letech dochází také k razantnějším výřezům náletových dřevin. Vhodné by bylo zavést na lučních porostech opět pastvu. V platném plánu péče je uveden záměr výstavby “poldrů” na Ondratickém potoce, které by chránily obec před přívalovými dešti. Jakým způsobem výstavba těchto protipovodňových opatření, které jsou zahrnuty i ve schváleném územním plánu, ovlivní zvláště chráněné území, je otázkou. Doufejme, že si vše dobře pohlídá místně příslušný orgán ochrany přírody, tedy krajský úřad Olomouckého kraje.
