ČSOP ZO Hořepník

- přírodní památka Kozí horka -

Drobné návrší uprostřed polí v katastru obce Soběsuky u Plumlova v Drahanském podhůří bylo vyhlášeno chráněným územím v roce 1989. Chrání zbytek teplomilných acidofilních trávníků typických pro oblast Plumlovska. Patrně jen výchozy skalek zabránily v minulosti úplnému rozorání lokality, a díky tomu se zde zachovaly zbytky teplomilné vegetace. Geologickým podkladem jsou karbonské jílovité břidlice a prachovce. Je zajímavé, že pahorek je obklopen miocénními sedimenty (vápnitý jíl), tedy v třetihorách zde bylo pravděpodobně mělké jezero. Odlišný charakter podloží je dobře patrný i přímo v terénu (odlišná barva půdy, přítomnost vápnitých valounů).

Na velké části chráněného území roste hojně divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a trávnička obecná pravá (Armeria elongata subsp. elongata), dále je tu z významných rostlin k vidění např. koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), nepravidelně pochybek prodloužený (Androsace elongata), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon) a hlaváč šedavý (Scabiosa canescens). Místy dnes dominuje ostřice časná (Carex praecox). Na mělkých skeletovitých půdách se vyvinuly acidofilní suché trávníky asociace Potentillo heptaphyllae - Festucetum rupicolae ze svazu Koelerio – Phleion phleoidis, ve kterých se uplatňuje druhově sice chudé, ale viditelné mechové patro s mechy a lišejníky. Ve společenstvu svazu Arabidopsion thalianae, které se vyskytuje na nezapojených místech kolem horninových výchozů, se uplatňují hlavně efemérní a jednoleté byliny jako huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), rozrazil jarní (Veronica verna), rozrazil Dilleniův (V. dillenii), pomněnka chlumní (Mysotis ramosissima) a další. 

Nemalou plochu však zaujímají také značně ruderalizovaná společenstva. Jedná se především o plochu před mysliveckou chatkou a okolí skládky slámy nebo plev, která je pravděpodobně důsledkem činnosti některého z členů místního mysliveckého sdružení (přikrmování zvěře). K negativním vlivům patří také zvýšený přísun živin (eutrofizace) způsobený hnojením zemědělských pozemků v bezprostředním okolí. Projevuje se bujným růstem vegetace v okrajových partiích chráněného území a větším množstvím ruderálních druhů. Vážné nebezpečí pro nízké trávníky představuje šíření konkurenčně silných druhů trav ze severní strany - třtiny křovištní, ovsíku vyvýšeného, válečky prapořité a sveřepu bezbranného. To je také důsledek zanedbané péče o lokalitu z nedávné doby. V posledních letech se ale situace obrací k lepšímu. Přírodní památka je pravidelně mozaikovitě kosená, což se začíná pozitivně projevovat na druhové rozmanitosti travinných společenstev. 

Na závěr:

Drobná, ale velmi cenná lokalita teplomilné a suchomilné květeny, kterou od podobných lokalit odlišuje přítomnost bohaté a vitální populace trávničky a divizny brunátné. Izolovaný výskyt zde má také hlaváč šedavý. Budoucnost lokality je díky existenci chráněného území snad zajištěna. Nejproblematičtěji se jeví spolupráce se zemědělci, kteří nedodržují zákonem stanovené ochranné 50 m pásmo přírodní památky a pravidelně v některých částech kopečku přiorávají trávník do pole. Na druhou stranu je nutné ale podotknout, že problematické je samotné parcelní vymezení přírodní památky, kdy je v podstatě chráněn pouze malý severovýchodní cípek území. Nové parcelní vymezení, které by pokrývalo celý pahorek, je navrženo v novém plánu péče.