Jdi na obsah Jdi na menu
 


PP Za hrnčířkou

21. 11. 2012

- přírodní památka Za hrnčířkou -

za_hrncirkou_cela.jpg 

Přírodní památka Za hrnčířkou se nachází asi 2 km západně od Ohrozimi. Svažitá travnatá stráň je orientovaná k západu. Lokalita byla vyhlášena zvláště chráněným územím v roce 1953 jako velmi cenná lokalita teplomilné květeny. Také významný olomoucký botanik Josef Otruba poukazuje už v roce 1935 na druhovou bohatost a floristickou výjimečnost této lokality. Území bylo totiž v té době využíváno jako pastvina a louka, což mělo bezesporu pozitivní vliv na druhovou pestrost. Po vyhlášení chráněného území se však na lokalitě přestalo hospodařit a patřičná péče pak nebyla lokalitě dlouhou dobu věnována.

za_hrncirkou_cela1.jpg 

Došlo k výraznému plošnému nárůstu křovin, které začaly omezovat travní porosty. V nízkých trávnících se začaly šířit širokolisté trávy, které svým růstem omezují konkurenčně slabší rostlinné druhy. Následkem toho některé druhy vyhynuly jako např. smil písečný (Helichrysum arenarium). Po roce 1990 se začala situace na lokalitě vlivem obnoveného kosení znovu zlepšovat. Bylo přistoupeno k náročnějším variantám péče o lokalitu - provádí se mozaikovité kosení a některé plochy jsou pokoseny s časovým posunem, což by mělo alespoň částečně „simulovat“ pastvu.

V území jsou nejvíce zastoupena společenstva acidofilních suchých trávníků asociace Potentillo heptaphyllae-Festucetum rupicolae. Výskyt vápnomilných druhů je zapříčiněn nánosem sprašových hlín ve střední části rezervace. Oproti minulosti však vápnomilných druhů ubylo. Ze vzácnějších druhů rostlin je třeba připomenout koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), len žlutý (Linum flavum), růži galskou (Rosa gallica), modřenec chocholatý (Muscari comosum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum), silenku ušnici (Silene otites), trávničku obecnou pravou (Armeria elongata subsp. elongata), ostřici nízkou (Carex humilis), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), rmen barvířský (Anthemis tinctoria) nebo světlík tuhý (Euphrasia stricta). V posledních letech zde kvete, i když jen vzácně, vstavač kukačka (Orchis morio).

    za_hrncirkou_orchis_morio.jpg  za_hrncirkou-len.jpg  za_hrncirkou_travnicka.jpg            vstavač kukačka                      len žlutý                       trávnička obecná

V roce 2004 zde byla nalezena ostřice přítupá (Carex obtusata), druh zcela nový pro květenu České republiky. Zajímavým nálezem je také kavyl Ivanův (Stipa pennata), který nebyl z území dříve udáván. Je však možné, že se jedná o druh, který sem byl náhodně zavlečen v nedávné minulosti a není zde původní. V posledních několika letech již ale nebyl znovu potvrzen. Také zoologický průzkum prokázal neobyčejně dobře dochovaný stav teplomilných společenstev bezobratlých. Lokalita patří svou diverzitou motýlů (zjištěno 48 denních druhů) mezi nejcennější území střední Moravy.

Na západním okraji lokality se na sprašových návějích vyskytují druhy teplomilných plevelových společenstev sv. Caucalidion lappulae. Častá je zde bračka rolní (Sherardia arvensis), ostrožka stračka (Consolida regalis) a kozlíček zubatý (Valerianella dentata). Vzácný pak kakost dlanitosečný (Geranium dissectum) a v roce 1996 zde byla pozorována i vrabečnice roční (Thymelaea passerina). Druhová skladba plevelů se nicméně každým rokem mění v závislosti na pěstované plodině.

za_hrncirkou_festuca_valesiaca.jpg

porost kostřavy waliské

Na závěr:
Nepochybně jedna z nejcennějších lokalit teplomilné květeny na Plumlovsku. Společně se sousední Malou horkou u Vícova je lokalita připravována na vyhlášení v kategorii národní přírodní památka. Také na této lokalitě dochází v posledních letech k instalaci oplocenek, které mají za úkol zabránit okusu konikleců zvěří a podpořit tak generativní rozmnožování konikleců. Efekt nejen opocení, ale také rozdílného managementu a pokusného vypalování je monitorován fytocenologickými snímky na trvalých monitorovacích plochách.

Od 1. 6. 2015 byla lokalita znovu vyhlášena jako národní přírodní památka (NPP) Za hrnčířkou, která zahrnuje původní, nesprávně vyhlášenou přírodní památku v revidovaných hranicích a nově zahrnuje také návrší Malá horka nedaleko Vícova.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář